Vlak

Poezie
Poezie

Vagóny dnů ujíždějí krajinou,
v jídelním voze sedím u stolu,
a kadeře padají do talíře.
Nakrojím bochník a nakousnu
krajíc denního chleba
a dál usrkávám polévky mládí.
Z oken je vidět… a co vůbec???
Barevná šmouha života…

Autorka básně: Pavlína Ch.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*