
Smutek v duši
Plamen svíčky tiše hoří, šedý dým se nad ním vznáší a můj svět se zatím boří. A mé naděje zháší temno kolem svíce, jež šíří se a více […]
Plamen svíčky tiše hoří, šedý dým se nad ním vznáší a můj svět se zatím boří. A mé naděje zháší temno kolem svíce, jež šíří se a více […]
Posíláš mi klubíčko svých myšlenek, ať prý si jej uschovám. Ale já musím to klubíčko rozplést, abych z něj mohla uplést svetr… a jehlice jsou mým jazykem. […]
Když na lože v noci lehám, chtělo by se dávno spát. Cosi zvenčí mi však nedá s klidem ulehat. Přes zatemnění jasná zář škvírami se drásá, to […]
Ale kdepak, co tě nemá, ona vůbec není němá, jen nechce být měkká a říkat, co se od ní čeká. Chápeš, co chci tímhle říci? Chce […]
Konvence a pravidla, vozovka a svodidla. Svoboda a anarchie, pak psychická terapie. Volím pravou míru, harmonii středu. Budeš-li mne hledat, budu kráčet vpředu dlouhé řady průměrnosti… Autorka básně: […]
Předmluva od matky: Na tuto báseň jsme narazili náhodně. Byla ručně napsaná, ostatní básně byly vytištěny na domácí tiskárně. Podle písma ji zřejmě napsala na […]
Při měsíčku sedávala, při měsíčku plakávala, na hřebenech ostrých skal. Pro ni život neměl cenu, jenom si s ní pohrával. Autorka básně: Pavlína Ch.
Tvá láska je patová, život dávno dal ti mat. Šance už je nulová, ty ztrácíš chuť se rvát, nebudeš již taková, však nepřestaň se smát. […]
Stojí tu tak hrdě, majestátně opřená, a nebýt té nádherné vůně čerstvého dřeva, která ke mně vane, ani bych si jí nevšimla. Ještě dnes je cítit […]
V temné noci, kdy chlad zebe, spatříš jenom tmavé nebe, hvězdy a zář jasné luny na jezeře zářící, stříbrným když vláknem šije vzory kráse patřící. Utichl […]
Jako vojsko po bitvě,jak mrtvola po pitvěpřipadá si večer.Miluje své děti,má jich jako smetí,padá na ni únava.Uklízí dům, pere, vaří,žehlí, a pak hospodařípro početnou rodinu.Manžel chodí zvečera,pak zapírá […]
Kluku, jak tě napadloolizovat struhadlo?Teď je kuchyň plná krve,říkala jsem ti už prve(když jsi cucal žiletkua řval na malou Anetku):„K obědu jsou knedlíky,tak nežužlej ty špendlíky.“ […]
Nejsou činy, jsou jen slova,dnes to vidím zas a znova.Skutek utek‘, sliby plynou,zbývá jen snít pod peřinou.Shrnu-li to v jedné větě,snila jsem o lepším světě.Povídám své staré tetě:„Lidé […]
Všude okolo mě je tma,vidím jen černou temnotu.Ty jsi mé světlo na konci tunelu,jenže jede vlak… Autorka básně: Pavlína Ch.
Nechtěla jsem si s tebou cokoli začít,to z toho důvodu, že si byl mladší.Sice ne o moc, sice jen o málo,bylo to tak, ač se to nezdálo.Modré oči, plavé […]
Hlava k zemi sklopená.Pod silnými brýlemi,očka strachem přivřená.V roztrhané kapse,ručka v pěsti sevřená.Na cestu nevidípro hořké slzičky.Umí být krutéi dětské pěstičky,Jenom se mu smáli,snad ho málo znali,snad […]
Jsi vůně dáleka blízkost okamžiku.Jsi malé sladké nic,co zmizí v tichu.Máš tisíce jmena žádnou podobu.Máš zvláštní názorya nevěříš v náhodu. Autorka básně: Pavlína Ch.
Venku krásný jasný den, máš chuť si pohrát se sluncem. Máš chuť se radovat a nepřestat se smát. V tom uslyšíš z dáli ty hlasité zvuky sanity… Autorka […]
Denní světlo už sbalilo své kufry a odchází kamsi za město. V ulicích, tedy i v té naší, bylo zažehnuto první pouliční osvětlení již před hodnou chvílí. Jeho zář […]