vzpomínky

Dne 6. ledna tomu byl rok, co zemřela moje dcera Pája. Tehdy jsem si říkala, jaké to bude za rok, dva, tři, vlastně po celý zbytek mého […]

Notářka se ozvala ohledně dědictví teprve koncem dubna. Nevím, jestli to trvalo tak dlouho kvůli Coronaviru a nebo je to v Chomutově normální čekací doba. V Mostě se […]

S ornamentem na hrob byl opravdu problém. Musel být pro kameníky v grafickém programu Corel. Tomášova designérka v něm nepracuje. Nastalo období hledání vhodného motivu a někoho, kdo si […]

Pája mrzne v nevytopené chatě a my odjeli do Františkových Lázní. Tam jezdili rádi už moji rodiče, my tam jeli už také poněkolikáté. Vždy spíme ve stejném […]

Je po pohřbu, nastává nová etapa mého života, od které očekávám nemožné. Zlepšení svého života. Spousta lidí mi říkalo: „Uvidíš, po pohřbu to bude lepší“. Pohřeb nic […]

Nastal den pohřbu. Večer jsem si vzala prášek na spaní, abych se trochu vyspala a druhý den nezkolabovala. Ráno jsem nervozitou už nemohla dospat. Vzpomněla jsem […]

Současně jsme museli zařizovat pohřeb. Pohřbívám krásnou mladou holku, pohřeb musí být důstojný, vše musí klapnout. Teprve po čtyřech dnech od úmrtí jsme mohli začít zařizovat […]

Co teď se životem? Dcera je chvíli po smrti a už teď se mi stýská. Co bude za týden, za měsíc, za rok? Myslím, že je to […]

Ano, v pondělí 6. ledna zazvonil osudný telefon. Volali z nemocnice, že provedli vyšetření mozku a že Pája umřela. Odpoledne přijedou z IKEMU. Budou zjišťovat, jestli budou moci použít nějaké […]

Tolik strachu jsem snad v životě neměla, a to si myslím, že jsem už ledasco viděla.  Postupně jsem několik měsíců navštěvovala oba rodiče v kómatu. Byli zbídačení a smrt […]

Ani pořádně nevím, kolik o Páji nemoci věděl její bratr Tom. Semlelo se to tak rychle. S Pájou jsme si říkaly, že mu to řekneme až po operaci, […]

V noci na Nový rok jsem spala špatně. Ráno se opět dostavila nervozita. Dokud dceru neuvidím, nebudu mít klid. Do nemocnice jsme měli přijít až odpoledne. […]

Noc na 31. 12. 2020 nestála za nic. Nemohla jsem spát, stále jsem myslela na Páju. Jak jí asi je? Dali jí pořádné prášky na spaní, aby […]

V době studia na gymnáziu si Pája psala básně do šuplíku. Jednou jsem je při úklidu našla, pár jich přečetla a říkala si, že si je jednou přečtu […]

Přesto, že jí paní doktorka řekla, aby nic o nádorech nestudovala na internetu, že ji to akorát rozruší, tak ji neposlechla a studovala. Kdo znal Páju, tak […]

Tak jak to s tou Pájou vlastně bylo. Pája měla bolesti hlavy již od září. Nejdříve se domnívala, že je to migréna. Vždyť tu má hodně […]

Tak je to venku. Nádor v hlavě. Vždycky jsem si myslela, že jsem své dvě děti vybavila do života dobrými geny, že budou zdravé jako řípa. […]

Před dvěma roky mi umřel druhý z rodičů. Bylo mu 91 let. Umíral dlouho a těžce. Když se dočkal vysvobození, byla jsem smutná, ale říkala jsem si: […]