První morče

morče
morče

Pája měla za svůj krátký život tři morčata. První, když jí bylo asi 5 let. Děti sousedky chovaly morčecí slečnu. Sousedka s rodinou potřebovala někam odjet, tak dala slečnu na hlídání své sestře. Ta měla morčecího mládence a stalo se. Ze slečny byla za nedlouho maminka. 

Co s mladými morčaty? Jedno samozřejmě nabídla i mně. Já ho nechtěla, viděla jsem v tom jenom uklízení a starání se. Pája byla malá na vyklízení domečku a pravidelné starání se o zvířátko. Pak mě sousedka zlomila a měli jsme první zvířátko.

Pořídili jsme akvárium, podestýlku, krmení a jak jsem předpokládala, starost byla na mě. Později jsme zjistili, že máme také slečnu a přišel čas na vybírání jména. Jak byla malá, byla divoká a pořád skákala. Pája ji podle toho pojmenovala Blecha.

Občas si ji vyndala z akvária a chovala ji. Blecha ji několikrát pokousala. Občas nám utekla a my ji honili po celém bytě. A chytit ji nebylo snadné. Byla malá, báli jsme se, abychom ji nerozmačkali.

Pak se stalo, že malá Páje odjela do školky v přírodě. Já to viděla jako příležitost zbavit se morčátka. Nevím, jak jsem si to mohla myslet, ale myslela, že když bude Pája nějaký čas pryč, že na Blechu zapomene. Ani se mi nezdálo, že by ji až tak bavila. Někdy si jí vůbec nevšimla. Nabídla jsem Blechu další sousedce na zahradu do králíkárny.

To jsem ovšem neměla dělat. Přišel mi od Páji pohled. Děti ještě neuměly psát, psaly to za ně učitelky nebo vychovatelky. Na pohledu stálo, jak se Pája těší na Blechu. Co teď? No nic. Uvidíme, jak to bude naživo.

Nastal den „D“ a Pája přijela. Skoro jsme se ani nepřivítaly a už se ptala na Blechu. Tak je to tady. Vytasila jsem se s teorií, že Bleše bylo bez ní smutno, že jsem ji dala ke kamarádům do králíkárny. Pája se s tím nespokojila: „To ti to jako řekla?“ Byla jsem v koncích. Tak jsem ještě zkusila, že na ni Blecha nebyla hodná, že ji kousala. Taky nezabralo. Pak už na mě celou cestu nepromluvila.

Když se tak teď s odstupem času nad tím zamyslím, tak to ode mě nebylo hezké. Člověk někdy udělá něco, co je pro něj v tu chvíli nejlepší a nedomyslí důsledky. Zpátky už to vzít ovšem nejde.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*