Většina lidí má slovo carving spojené s lyžováním. Slovo pochází z angličtiny a znamená řezání. Nemusí ale nutně jít o techniku řezaných oblouků při sjezdovém lyžování. Kromě sněhu se dá řezat i do ovoce a zeleniny.
Před několika lety jsem byla na letní párty, kde byla tabule vyzdobená vyřezávanými melouny. Byla to nádhera. Tak jsem se doma zmínila, že bych to také ráda zkusila.
Čas plynul a já na carving zapomněla. Připomněl mi ho však Ježíšek. Nadělil mi rydla, nožíky a knihu, ze které jsem se měla carving naučit. Zkusila jsem vyřezat pár ředkviček, ředkví, mrkví, rajčat a po té, co jsem zjistila, že to není tak jednoduché, zmizela rydla na pár let na dně šuplíku.
Ježík to se mnou nějak nechtěl vzdát. Carvingové nádobíčko nebylo ani na dně šuplíku před ním dostatečně ukryté. Možná věřil, že to s pomocí odborníka zvládnu a nebo si jenom nechtěl připustit, že mi před lety nadělil nevhodný dárek a o loňských Vánocích mi přistál pod stromečkem kurz carvingu od autora knihy, které se nepodařilo mě to naučit.
Původně jsem chtěla jet na jednodenní kurz pro začátečníky. Mohla jsem si vybrat. V sobotu se vyřezávala zelenina a v neděli ovoce. Přihlásila jsem se na zeleninu. Sobota se mi zdála lepší. V neděli budu po náročném kurzu odpočívat. Po vyměnění pár mailů s lektorem bylo po nedělním odpočívání. Přihlásila jsem se na zeleninu i ovoce. Ježíšek mi přál. Budget od něj stačil na oba kurzy. No, když už se potáhnu takovou dálku, tak ať to stojí za to.
Kurz začínal v sobotu v 9 hodin. Ubytovali jsme se v penzionu již v pátek odpoledne, abych nemusela brzy ráno vstávat. Krušnohorec mě odvezl na kurz a pro sebe si udělal vlastní program.
Kurz se konal ve vile školitele. V sobotu se nás tam sešlo osm žen. Kromě jedné Ukrajinky s dcerou jsme byly všechny zúčastněné tímto kurzem obdarované. Na začátku jsme se představily. Každá o sobě řekla pár slov, jak se jmenujeme, kde pracujeme, co nás tam přivedlo a co od kurzu očekáváme.
Lektor nás pak seznámil s nejrůznějšími rydly, nožíky, tvořítky,… a zároveň nám ukázal, co si od něj můžeme koupit. Byla jsem přesvědčená, že si nic nekoupím. Vystačím si s tím, co mám.
Začali jsme držením nožíků. Tady jsem zjistila, že to nebude žádná legrace. Nožíky se drží podobně jako propisovačka. Jakmile jsem se chvíli nesoustředila, hned jsem ho uchopila, jako když krájím cibuli. Nebylo jednoduché změnit během chvíle celoživotní návyky. Lektor měl u každého stolu svoji stoličku a po celý kurz radil a pomáhal.
Lektor nejdříve předvedl výrobek. Pak nám rozdal zeleninu, nožíky, rydla a mohly jsme začít. Začaly jsme nejjednodušším, a to pálivou papričkou. Každá z nás měla výrobek jiný. Jedna udělala dlouhé zářezy, jiná krátké, pravidelné, nepravidelné, husté, řídké,…
Pak jsme se pustily do dalších výrobků. Když jsem se dívala na lektora, vypadalo vše jednoduše. Práce mu šla od ruky. Sotva jsem došla na místo, nepamatovala jsem si, na kolik dílů se zelenina řezala, jaká rydla šla po sobě,… Na štěstí tam byl po ruce lektor, který radil.
Celý den soustředění mi dal zabrat. Když se řízne vedle, tak to občas ani lektor nezachrání. A druhý den v osm hodin nanovo.
Tentokrát nás čekalo ovoce. Tři ženy ubyly a přibyl jeden muž. Brzy se ukázalo, že vyřezávat ovoce je těžší než zelenina. Začali jsme jablky.
Pak následovalo mango.
Kolem druhé hodiny začaly první ženy odjíždět. Každá si nakoupila nejrůznější pomůcky s odhodláním, že bude v carvingu pokračovat. Růžičku z ředkve už jsem nedala. Jenom jsem se dívala, jak se vyřezává. Vyřezávat ji vydržel už jenom odpočatý muž, který neabsolvoval sobotní kurz.
Přesto, že jsem byla v sobotu odhodlaná, že si nic nekoupím, přivezla jsem si vykrajovátka, nožík a stejnou knížku, kterou už doma mám. Připadala mi povědomá, ale nebyla jsem si jistá. Nekupte ji, když už není v prodeji a lektor už má poslední výtisky.
Čas ukáže, jestli si mi něco pěkného podaří vyřezat, jestli to od Ježíška nebyla zbytečná investice.
Přidejte odpověď