

Moje milovaná Pájo,
dneska je tomu rok, co jsi s náma už jen ve vzpomínkách a přitom to bolí stejně jako ten den, kdy jsem se dozvěděla, že už tu s námi nejsi.
Vybrat jen jednu vzpomínku nejde, je tolik chvil a zážitků co s tebou mám. Přátelství s Tebou bylo jedinečný, byla jsi pro mě oporou ve chvílích kdy jsem to nejvíc potřebovala a byla jsi ta se kterou jsem sdílela, když se událo něco velkýho.
Snad každý kdo tě poznal si tě pamatuje usměvavou, dobrodružnou a obětavou. Byla jsi pro každou srandu.
Vzpomínek a zážitků spolu máme hodně, ale ještě pořád není jednoduchý o nich psát veřejně a nebo nahlas mluvit. Rozhodla jsem se sepsat chvíle, kdy si na Tebe vzpomenu během dne nejvíc.
Když si zaplétám cop. To byl pokaždý boj ti udělat francouzký cop, měla jsi tolik vlasů, že jsem je sotva udržela v rukou.
Když skládám ponožky do klubíčka. To jsi vždycky nadávala, že ponožky se překládaj.
Když vidím někoho v restauraci, jak si fotí jídlo. Já se vždycky zlobila, když jsi si musela vyfotit celý stůl než jsme začali jíst.
Když si prohlížim svatební fotky. Byla jsi mi ten den za svědka, i když jsi si musela zařídit dovolenou a přiletět na Maltu. Dělala jsem ti ten den vlasy a trvalo to celý odpoledne, dělala jsi si ze mě srandu, že potřebuju chapadla místo rukou.

Když se ke mně jde kocour pomazlit. Bydleli jsme spolu, když jsem si domu přinesla koťátko a ty jsi byla první ke komu přišel.
Když piju ráno čaj z toho hrnečku od tebe.
Když jsem na Dingli Cliffs na procházce. Poprvé jsme tam spolu jeli na západ slunce, moc se ti tam líbilo, byl tam klid a krásný výhled.
Chybíš mi každý den 🖤
Autorka: Barbora Bezzina
Přidejte odpověď