Po návštěvě parku Keukenhof a projížďce na kolech mezi tulipány jsme se vydali na zpáteční cestu. Stejně jako při cestě do Holandska jsme se rozhodli přenocovat v Německu. Tentokrát v dolním Sasku ve městě Osnabrück. Jak jsem tušila, nebylo to náhodně vybrané ubytování. Asi 25 km odsud se nachází město Melle a v něm k mé radosti automobilové muzeum.
Do Osnabrücku jsme dorazili navečer a ubytovali se ve Stay Easy 24. Jedná se o samoobslužný hotel s apartmány. Klíče od pokoje jsme si vyzvedli ve schránce. Pokud se nic nepokazí, tak je super, že se dá dojet kdykoliv a člověk není limitovaný časem dojezdu.

Ubytování bylo levné, za oba jsme zaplatili 49,- EUR. Pokoj měl základní vybavení. Manželskou postel, stoleček s křesílkem a věšák. V koupelně byl sprchový kout řešen jenom závěsem. Je to hodně nepraktické. Po sprchování je celá koupelna mokrá. Pokud tam později chcete jít, roznesete vodu i po pokoji. Někde jsem četla, že dneska si lidé dělají takové sprchové kouty i doma. Prý aby ušetřili. Tak to nevím… Jinak toaletní papír a mycí prostředky musíte mít svoje. Na jednu noc levné a dostačující ubytování.

Druhý den dopoledne jsme vyrazili do Melle. Parkoviště je hned z boku budovy muzea a je zdarma. O muzeu jsem si jako obvykle nic nenačetla, tak jsem ani nevěděla, jestli mám čekat nějakou rychlovku a nebo jestli v něm strávíme celý den. Tak to druhé je správně.

Muzeum se nachází v památkově chráněném objektu bývalé továrny na nábytek Melchersmann. Vozy jsou vystaveny ve třech podlažích o rozloze 3 000 m². Bývá tam 250 až 350 historických exponátů. Při pečlivé prohlídce každého veterána tam můžete strávit celý týden.
Hlavní vchod vede do poměrně velkého dvora. Vpravo je vstup do muzea a také do dílen. Už ve dvoře bylo zaparkováno pár historických vozidel.

Muzeum s heslem „Geschichte auf Rädern“ (Historie na kolech) je známo tím, že kromě stálé expozice ostatní auta rotují. Mají zde zapůjčeny historické vozy a motorky od soukromých majitelů, které většinou po půl roce obměňují. Takže se sem můžete vracet a pokaždé najdete něco nového.
Tak ani nevím, jestli historický kousek na dvoře byl připraven na odvoz a nebo jestli tam čekal na místo v muzeu. Během naší prohlídky se veteráni na dvoře vyměnily a i uvnitř jsme zaznamenali pohyb vozů.
V prosklené chodbě před pokladnou jsme narazili na dva kousky ze začátku 20. století.

De Dion-Bouton z roku 1901 pochází z francouzské automobilky. Typ Vis-à-Vis znamená tváří v tvář. Cestující sedí proti sobě.

Tento automobil pochází z roku 1905. Jedná se o typ Q-Populaire. Zde už se sedí po směru jízdy.
Pokladna byla hned naproti dveřím. Zaplatili jsme 12,- EUR na osobu, pokladní nám místo lístku přilepila na rukáv samolepku s razítkem muzea a vyrazili jsme na prohlídku.

Důkazem toho, že auta rotují je tento Opel. Když jsme přišli, otáčel se na točně a když jsme skončili prohlídku, byl pryč. No a na dvoře připravovali další auta k nastěhování do muzea.
Prohlídku jsme začali v přízemí, kde hned za pokladnou stál Staney Vanderbit Cup z roku 1905. Americký parní závodní automobil, který se bohužel svého prestižního závodu Vanderbit Cup nedočkal.

V přízemí byla auta od začátku do konce 20. století. Zaujalo mě auto z akčního filmu z roku 2004 s Johnem Travoltou a Thomasem Jane. Z původně pěti aut se zachovaly dvě.





Po prohlídce prvního podlaží jsme vystoupali do druhého. Tam měly výstavní prostory trochu jiný půdorys. Byly užší a delší ve tvaru písmena L. Exponáty byly vystavovány ve dvou řadách při zdi.

V pravé části vystavovali převážně automobily z druhé poloviny 20. století.


V levé části se našla i starší auta, například od firmy Panhard & Levassor nebo naše Tatrovka.


Ve třetím podlaží v pravé části od schodů byla zase stará auta z přelomu 19. a 20. století.



Na tomto patře jsme si kromě vozidel mohli prohlédnout i staré fotoaparáty, kočárky, kola, věci na kempování,…


Byly zde k vidění i staré kočárky.




Dalším unikátem byla elektrická ještěrka používaná na nádražích, v továrnách ale i pouliční dopravě.

V muzeu jsme strávili více než 3 hodiny a na to, abychom si všechno pořádně prohlédli, to bylo málo. Je tam opravdu spousta krásných exponátů. Naštěstí máme hodně fotografií, ke kterým se můžeme vrátit.
Video z muzea a více o automobilech se dozvíte v reportáži v encyklopedii Auta5P.
Přidejte odpověď