
Druhý den po návštěvě parku Keukenhof jsme se vydali do půjčovny kol, která je strategicky umístěna vedle hlavního vchodu do parku. Neponechali jsme nic náhodě a kola jsme si objednali a zaplatili den předem. Vyhnuli jsme se tak případné frontě a nemělo by se ani stát, že by na nás kola nezbyla.
Už před jedenáctou hodinou jsme dorazili na místo a skoro nikdo tam nebyl.

Hned se nás ujala obsluha. Vybrala nám kola, upravili jsme si výšku sedadel, zkusili jsme se na nich projet a vyrazili. Městské kolo se mi zdálo zprvu obrovské, připadala jsem si na něm nemotorně, ale kvůli třem hodinám jízdy po rovině jsem tomu nepřikládala žádnou váhu. Po chvíli jsem zjistila, že má dokonce sedm převodů a že se tedy dá obtížnost terénu i trochu regulovat.

Brzy jsem si na kolo zvykla, našla jsem si optimální převod a ten jsem téměř neměnila. Vždyť při tomto terénu nebylo co.
Nadmořská výška
Celkový výstup 33 m
Celkový sestup 25 m
Minimální nadmořská výška -7 m
Maximální nadmořská výška 8 m
To byla jiná jízda než u nás po Krušných horách. Kolo jsme měli půjčené na 3 hodiny za 12,5 EUR. Doporučovali čtyři trasy o délkách 5 km, 10 km, 15 km a 25 km. Vybrali jsme si tu patnáctikilometrovou.

Měla jsem dojem, že víc stojíme u tulipánových polí, než jezdíme. Ze dvou hodin na cestách jsme skoro hodinu stáli. Opravdu bylo na co se dívat.

Přemýšlela jsem, co dělají zemědělci s tolika rozkvetlými tulipány. Na prodej do květinářství a supermarketů jsou už moc rozkvetlé a ze dvora jich nemohou tolik prodat. I když jsem viděla cedule s nabídkou květin na prodej, nikoho jsem nakupovat neviděla. Na nic jsem nepřišla. Tak snad na podzim prodají alespoň cibulky.
Kromě tulipánů jsme viděli i pole s hyacinty a narcisy.


Terén byl jednoduchý, dalo by se ujet daleko více kilometrů. My jsme ale měli před sebou ještě cestu do Německa, tak nám těch 15 km stačilo.
Když jsme po dvou hodinách dorazili do půjčovny kol, zájem o zapůjčení kol podstatně vzrostl. U pokladny se vytvořila dlouhá fronta.

Tulipánová pole
Jízda mezi tulipánovými poli byla příjemná a nenáročná. Většina trasy byla po cyklostezkách, i když na některých úsecích davy cyklistů trochu překážely v silničním provoze. Obzvláště v obydlených částech trasy. Odtud by se mi zrovna nechtělo vyjíždět. Místní byli ale trpěliví. Asi jsou už zvyklí.










Přidejte odpověď