Než přišla kalkulačka

Logáro
Logáro

Bylo nebylo, ale bývaly doby, kdy nikdo neznal elektronickou kalkulačku. A jak se tedy prováděly složitější výpočty? Ručně se zápisem mezivýsledků na papír…

Po roce 1610 se začínají objevovat první logaritmické tabulky, které umožňovaly násobení a dělení víceciferných čísel převést na sčítání a odčítání jejich logaritmů. Logaritmické tabulky pak byly vydávány až do dvacátého století a používali je matematici, astronomové a řada dalších profesí. Učili se s nimi pracovat také studenti na středních školách.

Valouchovy tabulky logaritmické, vydané před rokem 1940
Valouchovy tabulky logaritmické, vydané před rokem 1940, ve škole je používal můj otec

Pro méně přesné a mnohem rychlejší výpočty sestrojili kolem roku 1850 mechanickou pomůcku, logaritmické pravítko. Vycházelo z principu sčítacího pravítka, kdy jste posunuli začátek druhé stupnice na první číslo a pod druhým číslem na druhé stupnici byl na první stupnici výsledek.

Jednoduché sčítací pravítko

Logaritmické pravítko bylo složitější, umožňovalo násobit, dělit, počítat mocniny (druhou a třetí) a také odmocniny (opět druhou a třetí) a další stupnice sloužily pro výpočty goniometrických funkcí. Základním principem bylo násobení prováděné „sčítáním“ na logaritmických stupnicích. Na průhledném posuvníku byl ještě přepočet z koní (PS) na kW a zpět. Na logaritmickém pravítku se ale nedalo sčítat a odčítat

Logaritmická pravítka

Na fotografii jsou dvě logaritmická pravítka. To větší (zažloutlé) je opět po mém otci, to menší bylo moje vlastní a pro rychlé výpočty jsem je používal ještě dlouho po nástupu kalkulaček.

Výhodou logaritmických pravítek bylo, že byla mechanická, nepotřebovala žádný zdroj energie, nikdy se jim nevybila baterie a z dnešního pohledu byla tedy velmi ekologická. Počítání bylo rychlé, ale obtížně se určovalo umístění desetinné čárky ve výsledku, což občas vedlo k chybám ve výpočtu. Když jsem chodil na průmyslovku, počítali jsme na „logáru“ (=logaritmickém pravítku) téměř vše. Dokonce se pořádaly soutěže v počítání na logáru, kde šlo hlavně o rychlost. Většinou jsem se při nich umísťoval na předních místech a jednu třídní soutěž jsem tehdy dokonce vyhrál.

První kalkulačky se u nás objevily v první polovině sedmdesátých let dvacátého století. Uměly ale jen základní matematické operace. Jakmile zvládly také goniometrické a další funkce, logaritmickým tabulkám i pravítkům odzvonilo a postupně zmizely v propadlišti dějin. Až do sedmdesátých let každému správnému „výzkumníkovi“ koukalo z kapsy pláště logaritmické pravítko.

Tak například teoretický výpočet zvýšení maximální rychlosti vozidla, která stoupá s třetí odmocninou zvýšení výkonu jeho motoru, se na logáru počítal rychleji než dnes na kalkulačce. Dnes si na to můžete ale napsat program pro počítač…

Dnes máme kalkulačku na počítači nebo v mobilu. Zmizí časem i klasická samostatná kalkulačka?

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*