Stoletý památníček

Neznám žádného kluka, který by měl památníček, zřejmě je to pouze dívčí záležitost. Měla ho Danča i Pája, ale bohužel se žádný z nich nedochoval. Když Danča začne uklízet, vše šmahem mizí.

Jednoho dne jsem ve staré skříni objevil památníček po své babičce, naštěstí dříve než se k němu dostala Danča.

Moje babička se narodila na Slovensku v roce 1903 a prožila tam své dětství i mládí. Ve škole se naučila maďarsky, což využívala v rozhovorech se svými sourozenci, když chtěla, abych jim nerozuměl.

Za manžela si vzala Čecha a před druhou světovou válkou se přestěhovali do Čech. Z památníčku jsem naskenoval několik „upomínek“, které tam vepsali a nakreslili její přátelé z mládí. Upomínky jsou většinou starší než 100 let. Upomínek bylo v památníčku mnoho, ale vybral jsem z nich osm nejzajímavějších. Většina z nich byla kupodivu napsána česky, ale objevil jsem také jednu maďarskou 🙂