Cyklovýlet kolem Lipna

Lipno
Lipno

Pár louží už jsme na kolech objeli, dokonce i vodní nádrž Lipno, kam jsme mířili. Tentokrát jsme ale vyrazili na Šumavu s elektrokoly, s cílem objet Lipno za jeden den.

V roce 2011 jsme ho objížděli na dvakrát. Terén úplně pohodový nebyl a když jsme po cestě zabloudili a octli se v lese na nesjízdném kopci, tak jsem měla dojem, že sjezd na trekových kolech byl o život. Ani Krušnohorec na tuto část cesty rád nevzpomíná. Řítil se přede mnou přes kořeny a ani se neohlédl, jestli ještě žiju. Přesto, že jsem brzdila co to šlo, kolo neposlouchalo. Občas mě hrboly vyhodily ze sedačky a měla jsem co dělat, abych se na ni zase trefila. Klouzalo to, zastavit se nedalo, muselo se dojet až dolů. Když se mi dole podařilo zastavit, byla jsem šťastná jako blecha, že jsem to přežila bez úrazu. Tak letos jsme si takové zakufrování zakázali.

Ubytovali jsme se v Nové Hůrce poblíž Lipenské vodní nádrže v Penzionu Na Návsi.

Penzion Na Návsi

Pokoj mě pobavil. Byla to amatérsky zrekonstruovaná půda. V životě jsem neviděla takovou vrstvu silikonu, jakou napatlali kolem sprchovací vaničky.

Sprchovací vanička

Lišty na podlaze byly napojované, pokaždé z jiného materiálu. Tady skončily snad všechny zbytky z rekonstrukce a ještě se jich nedostávalo. Občas lišty chyběly.

4 různé lišty na kousku podlahy

Koupelna s toaletou byla tak malá, že si myslím, že objemnější lidé se tam nemohli vejít. I Krušnohorec si občas při otočení v tomto zařízení zhasnul vypínač. Pak už jsem jenom slyšela nadávání a bouchání.

Na druhou stranu, postel byla čistá, personál milý, tak to na to přespání stačilo.

Pokoj

Určitě by tady měli bydlet hubení a hodně vysocí lidé. Knihovna byla umístěna nad schodištěm. Nevím, kolik by člověk musel měřit, aby si sáhnul pro knihu.

Knihovna nad schodištěm

V sobotu dopoledne jsme vyrazili po cyklostezce do Jenišova a z něj přes Horní Planou a Hory do Bělé. Tam jsme přejeli Vltavu a pokračovali do Nové Pece.

Vltava před Novou Pecí

Z Nové Pece jsme přes Láz dojeli ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, podél kterého jsme jeli už většinu cesty. 

Schwarzenberský plavební kanál 

Schwarzenberský plavební kanál byl vybudován v roce 1791. Dřevo se v něm plavilo k řece Große Mühl, po ní do Dunaje a končilo ve Vídni. Plavbě definitivně odzvonilo v roce 1961. Dnes jsou zde cyklostezky, naučné stezky a v zimě se zde dá jezdit na běžkách.

Schwarzenberský plavební kanál 
Cyklostezka podél Schwarzenberské plavebního kanálu na české straně 

Pak se začala obloha zatahovat a začalo pršet. Dojeli jsme k penzionu Marie, kde se domnívám, že i posledně nás chytil déšť. Zašli jsme na malý oběd. Já si dala předražené, ale dobré bramboráčky, Krušnohorec čočkovou polévku a ovocné knedlíky.

Bramboráčky za 90,- Kč
Penzion Marie

Platba v hotovosti je v okolí Lipna samozřejmostí. Dokonce i ve velkých kamenných restauracích. V pátek, když jsme přijeli, jsme zašli do rybářské bašty v Nové Hůrce. Krušnohorec si musel jet do Horní Plané do bankomatu pro hotovost. Zrušení EET pokladen nás vrátilo snad do minulého století.

Přestalo pršet, vydali jsme se na trasu. Před hranicemi do Rakouska jsme se ještě zastavili v Zadní Zvonkové. Je tam muzeum, hřbitov a hezký novogotický kostel. Starý vyhořel, tento zrekonstruovali na přelomu 20. a 21. století.

Kostel v Zadní Zvonkové
Starý hřbitov u kostela v Zadní Zvonkové

Pak jsme pokračovali ke státní hranici s Rakouskem.

Zde se kříží Schwarzenberský plavební kanál s potokem Pestřice

Tak tady jsme na státní hranici s Rakouskem. Teď už to jenom nezakufrovat a nedostat se do nesnází. A zadařilo se.

Schwarzenberský plavební kanál na rakouské straně

V Rakousku jsme jeli podél plavebního kanálu po cyklostezce Sonnenwald, pak jsme odbočili na silnici vedoucí ke státní hranici a vraceli se do Čech.

Státní hranice – vracíme se do Čech
Pohled z mostu v Čechách na Rakouskou zátoku

V Čechách jsme jeli po cyklostezce č. 7 – Vltavská až k přívozu Frýdava. Bylo třeba přejet Lipno.

Přívoz Frýdava – tak už nám to jede
Na přívozu – už se vezeme do Frymburku
Pohled z přívozu na Frymburk
Dřevěné sochy ve Frymburku

Bylo třeba zase dodat palivo. Po cestě jsme narazili na restauraci Srub U Kotvy.

Srub U Kotvy

Tam jsem si dala utopeného. Krušnohorec si dal buřtguláš.

Utopenec za 85,- Kč

Z klasických buřtů nebyl. Byl to nějaký polopárek, který nesál lák. Chutnal dost uměle.

Buřtguláš neznámo za kolik

Opět karty nebrali, platili jsme cash.

Odtud jsme pokračovali po cyklostezce 163 do Milné a pak přes Liščí Vrch okolo Pláničského rybníka do Černé v Pošumaví.

Přejeli jsme most přes zátoku Malé Lipno a zamířili jsme k cíli naší cesty do Nové Hůrky.

Úplně celé Lipno jsme neobjeli. Ujeli jsme 67 km. Celé bude něco kolem 90 km. Jenže to bychom si museli přivstat a také chytit lepší počasí.

Výlet to byl super. Cyklostezka a krajina kolem ní je pěkná. Vřele doporučuji.

6 komentářů

    • Po nejkratší trase kolem nádrže možná ano, ale pokud se jede po pravé straně podél Schwarzenberského kanálu, trasa je delší a vychází přibližně na uvedených 90 km.

  1. Tak z Frýdavy do Přední Výtoně je už jen kousek, pak přes hráz do Lipna nad Vltavou a Frymburka. To už jste taky mohli dát. Ale baví mě, jak vesměs většinu haníte a nakonec napíšete, že to byl super výlet a vřele ho doporučujete 😂😂😂😂

    • Tak to vidíte, já to tak nevnímala, že všechno haníme. Ubytování mě pobavilo, to ano, ale klidně bych tam šla bydlet znovu. Ty stánky jsem asi pohanila, ale cesta byla super. Asi máte pravdu, že jsme to mohli dojet, ale už taky nejsme nejmladší 😂😂😂😂. S počasím to také moc nevypadalo. Mrkněte na obrázek „Pohled z přívozu na Frymburk“.

    • Dobrý den. Byl jsem o prázdninách také na Lipnu na 14 dní i s rodinou v Nové Peci. NIKDE A NIKDY se nestalo, že bych nemohl platit kartou. Píšete, že jste jeli na e-kolech a neobjeli jste Lipno? Z Frýdavy do Frymburku je to 30 km. Celé Lipno se dá objet za 9 hodin i s obědem a kávičkou a zmrzlinou v Horní Plané.

      • Tak nám se naopak NIKDE kartou zaplatit nepodařilo. Ať to byla Rybí restaurace Hůrka, Penzion/Restaurace Marie nebo Srub u Kotvy Frymburk – karty nebrali, jen cash. Lipno jsme nestihli objet kvůli počasí, po cestě několikrát vydatně pršelo a když jsme nechtěli být „durch“, vždy jsme se schovali pod střechu. Radši jsem trasu operativně zkrátil a tak jsme téměř nezmokli.

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*