Když se Krušnohorec zmínil, že je letos v Nizozemí zase Floriada, uvědomila jsem si, že už uplynulo 10 let, co jsme byli na poslední ve Venlo. Ten čas letí. Vzpomněla jsem si na ty nádherné slovy nepopsatelné květinové expozice, které jsme tam tehdy shlédli. Floriada zároveň ve mně vyvolala i smutné vzpomínky. Venlo jsme tenkrát navštívili i s Pájou. Tak letos už bez Páji.
Floriada je výstava, která se v Holandsku koná jednou za deset let a vždy na jiném místě. Letos na umělém ostrově u města Almere nedaleko Amsterodamu.
V roce 2012 to byla opravdová nádhera. Na ploše 66 ha vystavěli pro účely Floriady spoustu pavilónů, ve kterých bylo možno shlédnout mistrovská květinová díla. No a v parku to bylo obdobné. Plno krásných přírodních zákoutí, květinami osázených ploch, jezírek, skalek,….. na co si člověk vzpomněl i nevzpomněl tam bylo.
V roce 2012 jsme na Floriadě byli už v květnu. Teď je září a ani počasí nehlásili pěkné. Bude tam ještě něco kvést? Na druhou stranu, když výstava trvá, měli by tam ještě něco vystavovat. Tak alespoň expozice s řezanými květinami a květinami v truhlících by mohly stát za to. Zvědavost vyhrála, vydali jsme se na cestu.
Auto jsme zaparkovali na obrovském parkovišti vybudovaném pro tyto účely. Pak se vydali připraveným autobusem na Floriadu. Přeprava tam i zpátky byla dobře organizovaná, nikde jsme nečekali.
U vchodu jsme bez fronty zakoupili lístky a vydali se na prohlídku květin.
Hned u vchodu jsme narazili na pavilón The Green House. Tam bylo opravdu na co se dívat. Vystavované expozice byly opravdu překrásné.
Kromě květin zde byla restaurace, stánky s ochutnávkami, relaxační zóna,….. Prošli jsme dům, občerstvili se v restauraci a těšili se na další ukázky této květinové nádhery.
Brzy se dostavilo zklamání. Nádherné záhony s kvetoucími květinami, které jsem si pamatovala z roku 2012 se nekonaly. Na hlavní třídě byl sice dlouhý záhon s jiřinami, ale to úplně nesplňovalo mé očekávání.
Marně jsem hledala další pavilony s květinami. Asi dva domy byly už opuštěné, ale ani v hlavní sezóně tam toho nemohlo být tolik, jako si pamatuji z Floriady 2012.
Vydali jsme se k české expozici. Na té pracoval spolek Cestami proměn. Téma české expozice bylo nazvané ORBIS FUTURI ( Svět budoucnosti). Měla zde být představená česká krajina budoucnosti ovlivněná klimatickými změnami.
To bylo překvapení. Kus zapleveleného trávníku. Kdysi tam asi kvetly slunečnice.
Tak takhle to u nás bude vypadat za pár let.
Holandsko se také předvedlo.
Situaci zachránilo Thajsko.
Thajský dům byl nádherný. Byla tam spousta překrásně naaranžovaných orchidejí a dalších květin.
Pokračovali jsme dál. Arabské Emiráty a Čína se také za svoje výstavy nemusely stydět.
Při procházce jsme došli na hlavní náměstí, kde jsme si prohlédli sochy z kousků rezavých plechů ve tvaru včel.
Na území Floriady je možno se také podívat ze shora z lanovky. Jízda je v ceně vstupného. Původně jsem si myslela, že se přes vodu dostaneme na další výstavní území, ale jednalo se pouze o výhledovou jízdu.
V parku byly restaurace a stánky s rychlým občerstvením. V restauraci jsem si dala cosi obaleného v trojobalu s hranolky. Doteď nevím, co to bylo. Vnitřek měl tekutou konzistenci. Něco jako rozteklý sýr. Co to opravdu bylo, se už nedozvím.
Počasí se také moc nevyvedlo. Občas sice vysvitlo sluníčko, ale za chvíli ho vystřídal déšť. Naštěstí bylo kam se schovat.
Z Floriady jsem byla celkově zklamaná. Očekávala jsem mnohem více. Nevím, jestli se i zde už projevila válka na Ukrajině a s ní související energetická krize, ale s tou, kterou si pamatuji, se tato nedá srovnat.
Když jsem dojela domů, sháněla jsem se po fotkách z Floriady v roce 2012. Napadlo mě, jestli jsem si ji za ty roky nezidealizovala. Můžu v klidu říct, že ne.
Tak uvidíme, co bude za deset let.
Přidejte odpověď