Ve čtvrtek bylo opravdu ošklivé počasí. Vstávali jsme již do deště a nevypadalo to, že někdy přestane pršet. Odpoledne se počasí umoudřilo a udělalo se hezky. Do večera se toho už moc nestihne, je třeba zvolit kratší výlet.
Tom navrhl návštěvu nově otevřeného muzea čokolády Lindt s největší čokoládovou fontánou na světě. Muzeum se nachází v Kilchbergu, 7 km od Curychu. O muzeu jsme už slyšeli od Tomova kamaráda Vladana. Tak to by šlo. To stíháme.
Zaparkovali jsme pohodlně v podzemních garážích muzea a výtahem vyjeli do nádherné haly s čokoládovou fontánou. Tom šel kupovat lístky a my obdivovali fontánu.
Tak tady se mistři čokolády opravdu vytáhli. Fontána je 9,3 m vysoká, je v ní 1500 l čokolády a proteče jí 1 kg čokolády za vteřinu.
Tom se nevracel, tak jsem šla za ním k pokladně. Jaké bylo moje překvapení, když mi řekl, že vstup do muzea je pro dnešní den vyprodán. Nevěřila jsem vlastním uším. Do teď jsem si myslela, že se dají vyprodat lístky do kina, divadla, na koncerty,… ale do muzea? Tak jo. Stále nevycházím z údivu.
Paní v pokladně nám poskytla slabou náplast na naši bolístku. Prý si můžeme vzít zadarmo čokoládu z obrovské dózy, která stála na pultu. To tam mají asi jako první pomoc a na uklidnění nervů, když někdo dojede z dálky a do muzea se nedostane.
Pak nám navrhla, abychom si šli posedět do kavárny ve vstupní hale a nebo v shopu zakoupili čokoládu.
Jak je vidět ze snímku, už asi všichni vědí, že je vyprodáno. U pokladny nestojí ani človíček.
Vydali jsme se do prodejny čokolády, abychom zakoupili nějaké čokoládky pro kamarády a rodinu. Měli tam toho tolik, že jsem nevěděla, co koupit. Určitě tedy něco, co se u nás běžně nevidí. Vybrala jsem si pár čokolád a hned jsem byla o více jak 80 Franků lehčí.
Tak co dál? Návštěvu muzea musíme o rok odložit. Třeba za rok nyní nově otevřené muzeum nebude taková atrakce a nebo Tom zajistí lístky dopředu.
Bylo hezky, šli jsme se ještě projít na pobřeží Curyšského jezera. V této části jsme ještě nebyli.
Z této části vypadá Curyšské jezero skoro jako moře. To bude asi těmi loděmi, které zde kotví.
Procházka parkem byla velice příjemná. Bylo po dešti, v parku bylo zatím málo lidí.
Cestou zpátky jsme se zastavili na vyhlídce, odkud bylo vidět na Curyšské jezero.
Pak už nás čekala jenom cesta domů.
Přidejte odpověď