V poslední době té kultuře moc nedáme. Ani nevím, jestli je to tím, že se nám nechce trávit tolik času v respirátorech a nebo tím, že bez Páji už to není ono. Pokud to šlo, chodívala za kulturou vždy s námi. Měla ráda divadlo, kino, hudební festivaly, výstavy, hrady, zámky,… Vlastně všechno, co souviselo se zábavou a poznáváním. Tento muzikál by si určitě užila.
Venku vichřice, kterou chvílemi provázelo i sněžení. Nejlepší by bylo nevytáhnout paty z baráku. Vůbec se mi nikam nechtělo. Co dělat, lístek jsem dostala loni k narozeninám, byla by škoda ho nechat propadnout. Zalovila jsem ve skříni, vytáhla kalhoty a slavnostní blůzku. Jak skoro nikam nechodíme, tak snad jsem ji ještě nikdy neměla na sobě. Tak na rozdíl od muzikálu, který hrají již od roku 2017, bude mít dnes premiéru.
Jaký muzikál bude? Bude to stát za to? V televizi jsem před lety viděla americký film, podle kterého byl muzikál ztvárněn. Děj je jednoduchý. Barová zpěvačka Deloris se zaplete s mafiány a čirou náhodou se nachomýtne k vraždě. Podaří se jí utéci, ale mafiáni ji hledají a chtějí ji také zabít. Deloris, jako hlavního svědka vraždy, ukryjí do kláštera, kde se předpokládá, že ji nikdo nebude hledat.
Tak muzikál nemusí mít extra děj, hlavně když bude plný pěkných písniček. Kdyby se lidem nelíbil, nebudou ho hrát tolik let, napadlo mě. Hlavní postava není na rozdíl od vedlejších alternována, tak přesto, že má Lucie Bílá pochroumané rameno, měla by tam být. Tak uvidíme. Nepatří sice mezi mé nejoblíbenější, ale musí se nechat, že jí to zpívá. Když nic, tak alespoň ten její zpěv by mohl stát za to.
Cesta do Prahy byla dobrá, žádná dopravní zácpa nás nezastihla. Bez problémů jsme zaparkovali na parkovišti před autobusovým nádražím. Do divadla je to odtud kousek.
Protože jsem měli ještě dostatek času, dali jsme si v divadelní kavárně skleničku vína a chlebíčky. I když žádná láce, fronty na občerstvení se tvořily, jakoby tam dávali něco zadarmo.
Při posledním zvonění jsme již seděli na místě a očekávali začátek muzikálu. Příchod Lucie Bílé byl doprovázen obrovským potleskem. Opravdu ani poraněné rameno ji nezastavilo a hrála i s rukou, znehybněnou ortézou.
Začátek představení byl nudný, pořád se nic nedělo. Začala jsem uvažovat, jestli jsem vůbec měla jezdit. Ale jakmile se hlavní hrdinka Deloris dostala do kláštera, začala zábava. Jeptišky pěkně tančily, zpívaly a muzikál dostal úplně jiný rozměr. Občas nás pobavily i vtipnými průpovídkami.
Na konci jsem musela uznat, že ta cesta do Prahy stála za to. Muzikál je vydařený.
Také zpěváky za to čekala pořádná porce aplausu. Lidé vstávali z míst a bouřlivě tleskali. Přídavek jsme si však nevytleskali. Asi po deseti minutách uklánění spadla opona, v sále se rozsvítilo a my se vydali si vystát poslední frontu v tomto divadle. Frontu na kabáty.
Přidejte odpověď