Vzpomínat za ty, co odešli do nekonečna a už se nikdy nevrátí, se dá různě. Třeba netradičně u Svátečního ležáku Bernard.
Když jsme vyklízeli byt po Páje, našli jsme jedno zajímavé nepasterizované pivo – Sváteční ležák z rodinného pivovaru Bernard. Danča ho uložila do baru mezi jiné lahve. A po více než dvou letech jsem na něj náhodou při procházení baru narazil.
Danča usoudila, že v tmavé lahvi bude nějaká „kořalka“. Ale nebyla, protože lahev byla ještě s původní neporušenou přelepkou, tedy neotevřená. Jen datum minimální trvanlivosti už bylo více než dva roky prošlé. Na etiketě byla sličná lyžařka z dob dávno minulých, ještě z minulého tisíciletí. Tak jsme pivo zkusili a stále ještě bylo dobré.
Jen Pája si s námi už bohužel žádné pivo nedá 🙁
Přidejte odpověď