Vzpomínky nekončí

Za pár dní to bude rok od Páji posledních nedožitých narozenin. V sobotu 10. 4. 2021 by jí bylo 34 let.

34 let. Co je to za věk? Pro většinu z nás nejkrásnější léta. Každým dnem na ni myslím a přemýšlím, jak by žila, co by se za ten rok v jejím životě změnilo, kam by se posunula.

Neposeděla na jednom místě. Několik let žila na Maltě a stále uvažovala o tom, že by ještě někam vycestovala. Já si sice myslela, že už by se mohla usadit, třeba založit rodinu, ale to jsem jí nikdy neřekla. Respektovala jsem její rozhodnutí.

Když se mi něco přihodilo, byla první, komu jsem volala a s kým jsem to po holčičím rozebírala. Teď není kam volat. Na druhém konci to nikdo nezvedá.

Před Velikonocemi se udělalo hezky. Začala jsem na jejím hrobě likvidovat zimní výzdobu, nakupovat živé květiny a zdobit ho v jarním duchu. Ať má hezké Velikonoce.

Doma jsem lehce velikonočně vyzdobila Páji pietní místo.

No a jaké bylo moje překvapení, když za pár dní začal padat sníh a teploty klesly pod bod mrazu. Meteorologové říkali, že takové chladné počasí nebylo víc jak deset let. Tak to se mi ta moje jarní výzdoba hrobu moc nepovedla.

Kytky jsem zase z hrobu stáhla a připadala si spíš jako zahradník než jako truchlící matka. Pevně doufám, že na Páji narozeniny bude svítit sluníčko, tak jako vždy svítila ona a já jarní kytky budu moci vrátit zase tam, kam patří.

Vzpomeňte v sobotu se mnou.

Takhle vzpomíná bratr Tom

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*