Město v noci (próza)

Próza
Próza

Denní světlo už sbalilo své kufry a odchází kamsi za město. V ulicích, tedy i v té naší, bylo zažehnuto první pouliční osvětlení již před hodnou chvílí. Jeho zář však vystačí sotva na úzký proužek chodníku, a tak se všude kolem rozlila tma tmoucí. Kaňka na obloze.

Celý vesmír žije svým vlastním životem. Snad se ani nikdy nepozastavil nad tím, jak vypadá temná noc, či jen obyčejný večer, tady, na planetě Zemi.

Můj pohled upoutalo několik žlutě zářících rámečků nepravidelně posetých po veliké krabici od bot. Postavičky v rámečcích se pohybují s takovou nepředvídatelností jako pro mě – laika – figurky na šachovnici. Ač vidím jen obrysy zastřené jemným závojem, cítím, že každá bytůstka v prosvětleném okénku zažívá své radosti i strasti běžného života. A večer vše působí tak důstojně, honosně, a mnohem mocněji. Ale tam ze shora, z té veliké výšky, není ani vidět, co mně připadá obrovské. Škatule od obuvi a lidský svět…

Autorka: Pavlína Ch.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*