Hlava k zemi sklopená.
Pod silnými brýlemi,
očka strachem přivřená.
V roztrhané kapse,
ručka v pěsti sevřená.
Na cestu nevidí
pro hořké slzičky.
Umí být kruté
i dětské pěstičky,
Jenom se mu smáli,
snad ho málo znali,
snad nechtěli jej znát.
Byl by věrný kamarád,
to se nikdy nedoví,
on už jim to nepoví…
Autorka básně: Pavlína Ch.
Přidejte odpověď