Nejsou činy, jsou jen slova,
dnes to vidím zas a znova.
Skutek utek‘, sliby plynou,
zbývá jen snít pod peřinou.
Shrnu-li to v jedné větě,
snila jsem o lepším světě.
Povídám své staré tetě:
„Lidé jsou jak po dietě.
Zbavili se sice kil,
ubývá jim ale sil.“
Prázdný život plný spěchu,
nestíhají nabrat dechu.
Zastav se a odpočiň si,
promluvme si jako kdysi…
Autorka básně: Pavlína Ch.
Přidejte odpověď