Dnes začnu jedním jazykolamem: „Já rád játra, ty rád játra, ty rád játra, já rád játra, co nám brání dát si játra?“ Podobný text je také v písničce Já jsem muzikant: „Já rád játra, ty rád játra, on rád játra, trumpeta“, i když z dětství si místo „trumpeta“ vzpomínám na „paštika“…
No a protože já opravdu rád játra, tak když jsem šel okolo zlevněných vepřových jater, neodolal jsem a jedno balení si zakoupil. Cibule a slanina se doma nacházely, tak jsem ještě zakoupil jedno balení houbiček shiitake (česky tomu ošklivě říkají „houževnatec jedlý“).
Všechny suroviny jsem pěkně pokrájel:
Játra jsem osmažil na oleji, aby se trochu zatáhla, zachovala si chuť a moc se nevydusila:
Pak jsem dal na pánev osmažit cibuli se slaninou a poté co byla cibule taková jako trochu skleněná, jsem přidal houby a trochu je podusil (houby pustí vždy dost vody):
Během dušení hub je můžete podle chuti okořenit, já použil drcený kmín a klasický pepř. Nakonec jsem ještě na pánev (použil jsem vok) přihodil osmažená játra a podusil je s výše uvedeným základem. Doba dušení záleží na tom, jestli chcete mít játra světlejší nebo tmavší. Já je dusil pomalu asi čtvrt hodinky.
No a zbýval poslední krok, játra posolit. Prý se mají solit až nakonec, aby netvrdla. Použil jsem uzenou sůl z Maldonu, tím ta játra dostala nádech Anglie. Byly toho tak dvě porce. Pokrm jsem jedl jen tak s chlebem a zapíjel pivem. A moc jsem si pochutnal. Danča játra nemusí, tak jsem to musel zkonzumovat všechno sám…
Přidejte odpověď