Archeoskanzen Březno u Postoloprt

Archeoskanzen
Archeoskanzen

V rámci pochodu při Kantorském sportování jsme se letos vydali do Archeoskanzenu v Březně u Postoloprt. Sraz jsme měli na zastávce autobusu Postoloprty, Březno, rozcestí. Někteří přijeli na místo společně autobusem, jiní se tam dopravili samostatně.

Po té se skupinka patnácti lidí vydala do asi 2,5 km vzdáleného archeoskanzenu. Pro mě nebylo toto místo až takovou novinkou. Byli jsem tam v roce 2011 s tehdy ještě žijící dcerou. Byla jsem zvědavá, kolik nového tam bude k vidění. Tenkrát tam nikdo nebyl, mohli jsme jen tak nahlédnout do několika prázdných stavení.

Foto z roku 2011
Foto skanzenu z roku 2011
Dlouhý dům v roce 2011

Tentokrát to bylo jinak. Po zaplacení vstupného se nás ujal průvodce. Než jsme se vydali na prohlídku, tak nás seznámil s historií skanzenu, o jehož vznik se nejvíce zasadila PhDr. Ivana Pleinerová. Ta v této lokalitě prováděla v druhé polovině 20. století archeologické průzkumy. V roce 1981 zde vzniklo  pracoviště experimentální archeologie, které zkoumalo život lidí v této oblasti od neolitu až po raný středověk. Na základě těchto výzkumů vznikly repliky domů, nástrojů a vůbec života lidí v této lokalitě.

Prohlídka začala napodobeninou hrobu, který se v této lokalitě našel. Těla byla do takovýchto hrobů ukládána v poloze na bok a se skrčenými koleny.

Replika starověkého hrobu
Plánek skanzenu

Poté jsme navštívili dlouhý dům, který tvoří dominantu skanzenu.

Dlouhý dům
Dlouhý dům z druhé strany

Zde bylo k vidění nejvíce věcí z celého skanzenu, a proto jsme v něm strávili asi nejvíce času. Průvodce nás seznámil s pravděpodobným životem v takovém domě. Mohli jsme si vyzkoušet i nástroj na vrtání děr.

Uvnitř dlouhého domu
Nástroje na vrtání děr

Venku jsme si prohlédli chlebovou a keramickou pec a dílny na tavbu kovů.

Chlebová pec
Keramická pec
Tavírna kovů

Pak jsme se přemístili do slovanské polozemnice.

Slovanská polozemnice
Slovanská polozemnice uvnitř

Zde jsme se dozvěděli něco o stavbě slovanské polozemnice a o životě v ní.

Pak jsme nahlédli do slovanského domu.

Slovanský dům
Slovanský dům uvnitř

Poslední stavbou byla germánská dílna.

Germánská dílna

Vyprávění bylo zajímavé, personál příjemný a vstřícný. Návštěvu skanzenu vřele doporučuji.

A protože každý kantorský pochod končí soutěží, tak ani tady tomu nebylo jinak. Tentokrát k tomu pořadatel přistoupil stylově. Před skanzenem na nás čekal terč, luk a šípy.

Tady jsem se moc nepředvedla. Ze třech střel žádný zásah terče. Tak snad příště budu v soutěži více úspěšná.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*