Od pátku do neděle jsme si zaplatili ubytování v Českém Krumlově. Hlavním programem měla být návštěva krumlovského divadla s otočným hledištěm a při pěkném počasí v sobotu navečer i let balónem.
Původně jsme si chtěli vzít kola a v sobotu udělat cyklovýlet po okolí Českého Krumlova. Předpověď počasí nám však nepřála. Na sobotu hlásili déšť. Kola jsme tedy nechali doma a chystali jsme se vymyslet jiný program, u kterého by nám déšť nevadil.
Ani nevím, proč jsme se spolehli na předpověď počasí, když dobře víme, že naši meteorologové umějí nejlépe hlásit počasí, které už buď bylo a nebo právě je. V sobotu tedy bylo místo deště krásné slunečné počasí. I když společnost provozující balóny byla jiného názoru. Let balónem byl ohrožen. Konečný ortel měl být sdělen v 17 hodin.
Krušnohorec se nechtěl cyklovýletu vzdát. Zjistil nejbližší půjčovnu kol a po desáté hodině jsme vyrazili do terénu. Do případného letu balónem se vrátíme.
Kola tedy nebyla nic moc. Zadní kolo u Krušnohorcova kola drhlo o rám a pneumatika bez vzorku už asi taky pamatovala pár výletů. No a já jsem po chvíli zjistila, že mi elektromotor moc nepomáhá, že když se nechci vyloženě nadřít, že budu muset jet většinu cesty na high. Na druhou stranu, co bychom chtěli za 900,- Kč na den a kolo.
Půjčovna byla dole u Vltavy, bylo nutno se vymotat přes historickou část nad Krumlov.
Vzali jsme to kolem pivovaru, kde jsme si v pátek pochutnávali na pivě, do ulice Latrán, projeli Budějovickou bránou, přejeli přes Kamenný most a pokračovali po cyklostezce podél říčky Polečnice, která teče v Jelení zahradě.
Nahoru jsme se dostali úzkými serpentýnami s pěkným stoupáním. Tam jsem měla trochu strach. Projíždět ostré zatáčky na elektrokole mi moc nejde. Musela jsem si tady do nich trochu najet a doufat, že ze shora nikdo nepojede. Na štěstí jsem na tomto úseku potkala jenom jednu elektrokoloběžku mimo zatáčku.
Potřebovali jsme se dostat k nádraží na cyklostezku EV7, která vede nad Krumlov. Od nádraží nás čekalo stoupání do kopce. Nahoře jsme odbočili doprava pokračovali po šotolině. Jízda z kopce po tomto povrchu nebyla nic moc, ale nějak jsme to zvládli. Dole jsme odbočili doleva a jeli po málo frekventované silnici přes Srnín do Zlaté Koruny. Tam jsme chtěli navštívit klášter.
Ve Zlaté Koruně jsme narazili na krámek s výčepem. Občerstvili jsme se Kofolou a pivem. Naštěstí, protože tam jsem se dozvěděla, že kopec, který teď sjíždíme ke klášteru, budeme v tom vedru zase dupat nahoru. Tak to tedy nic moc.
Vešli jsme na nádvoří. Hned u vchodu roste 400 let stará lípa s obvodem kmene 520 cm. Podle pověsti, která se k lípě váže, jí říkají Kapucínka.
Na nádvoří jsme si uvědomili, že když půjdeme na prohlídku, že nemáme kam dát kola. Prohlídka se tedy nekonala, příště si sem zajedeme autem.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie nebyl z nádvoří přístupný. Je za zdí. Vchod je zvenčí a byl zamčený. Chrám je součástí prohlídky.
Ze Zlaté Koruny jsme zamířili ke zřícenině Dívčí Kámen. Ze Zlaté Koruny jsme jeli do Nové Koruny, kde jsme se napojili na cyklostezku 1127 a po ní dojeli přes Plešovice do Třísova, kde jsme se zastavili v Občerstvení u Vlčáka. Tam jsme si dali opět Kofolu a pivo a navrch utopence a česnečku.
Posilněni jsme po cyklostezce 1127 dojeli Ke zřícenině Dívčí Kámen. S koly to zase na prohlídku nebylo. Navíc jsme tam prý už byli v roce 2014. To už jsem si nepamatovala, ale fotodokumentace to dokazuje.
Dalším cílem měl být kopec Kleť. Tam je nejstarší kamenná rozhledna u nás. I tam jsme byli v roce 2014. Nahoru jsme šli pěšky a dolů jsme jeli lanovkou.
Ze zříceniny jsme tedy pokračovali po cyklostezce 1127 podél Křemžského potoka do Holubova. Příroda je zde krásná, ale chodilo tam dost turistů, kteří překáželi. Znáte to, když jedete na kole, překážejí chodci a když jdete pěšky, tak překážejí cyklisti.
Z Holubova jsme zamířili po cyklostezce 1168 do Krasetína. Bylo vedro a jeli jsme stále do kopce. Vhod přišlo odpočívadlo, které bylo při cestě. Když jsme chtěli znovu pokračovat v cestě, Krušnohorec zjistil, že má prázdné kolo. Tak tady na 25. kilometru naše cesta skončila.
Na Kleť jsme nedojeli. Mohli jsme si tak akorát prohlédnout fotky z roku 2014.
Zavolali jsme tedy do půjčovny kol. Slíbili, že za čtyřicet minut pro nás dorazí. Už za hodinu a půl tam byli jako na koni. Jiné kolo neměli, tak se nedalo nic dělat. Cestu jsme nedokončili. Do Krumlova nás dopravila dodávka.
Ještě zbýval balón. S napětím jsme čekali na 17. hodinu. Ani balón nevyšel. Prý se blíží bouřky ze západu. Tak uvidíme v září, co se požene na Karlovy Vary. Tam máme zamluvený další termín.
Před odjezdem z Krumlova jsme ještě v neděli navštívili Tři kláštery v Českém Krumlově.
Přidejte odpověď