Zámek Kynžvart

Zámek Kynžvart
Zámek Kynžvart

Zámek Kynžvart se nachází asi 16 km od Mariánských Lázní, kde se nyní rekreujeme. Rozhodli jsme se ho tedy navštívit.

Přijeli jsme na parkoviště u zámku, kde se nás hned ujal místní hlídač parkoviště. Řekl nám, kde máme zaparkovat, kde máme zaplatit a jak máme zaplatit. Asi jsme vypadali, že jsme v životě neviděli parkovací automat, protože šel pro jistotu s námi a každý krok při placení komentoval. Vůbec jsem si nepřipadala jako negramot. Pak nám doporučil zámeckou kavárnu a chvílema to vypadalo, že půjde s námi až do zámku. Co kdybychom do zámku, který je z parkoviště vidět, netrefili. Možná by nám pomohl zaplatit i lístky.

Hlavní vchod do zámku Kynžvart
Nádvoří s kašnou

V zámku nabízeli tři okruhy prohlídek:

  1. Zámecké interiéry Metternichů za 160,- Kč (pro seniory 130,- Kč, děti 80,- Kč)
  2. Muzeum a slavný kabinet kuriozit za 160,- Kč (pro seniory 130,-Kč, děti 80,- Kč)
  3. Pod korunami stromů za 60,- Kč (pro seniory 50,- Kč, děti 30,- Kč)

Zakoupili jsme vstupenky na 1. okruh a šli na prohlídku. Provádělo nás mladé usměvavé děvče, které vypadalo, že ji i její práce baví. Žádné oddrmolení naučeného textu a hurá dál. Prohlídka trvala 1 hodinu.

Na začátku nás seznámila s historií zámku.

Původně renesanční zámek byl vystaven koncem 16. století rodem Cedviců. Kryštof Jindřich mladší z Cedvic se aktivně zúčastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře bylo jeho kynžvartské panství zkonfiskováno. Přesná podoba původního renesančního zámku není známa.

V roce 1623 bylo panství propůjčeno a poté v roce 1630 postoupeno pěti bratřím Metternichovým. Rod Metternichů vlastnil zámek až do roku 1945. Dnes je zámek státní.

Říšský hrabě Filipp Emmerich von Metternich, praprapraděd pozdějšího kancléře, si někdy v letech 1681-1691 nechal ze zbytků zchátralého renesančního zámku Cedviců postavit nový barokní zámek.

V 18. století bydleli Metternichové hlavně na svých statcích v Porýní a na Kynžvart zajížděli jen občas. V roce 1767 zdědil kynžvartské panství otec pozdějšího kancléře, Hrabě Franz Georg Karl von Metternich. Během prusko-francouzské války byly porýnské majetky Metternichů zcela zničeny a kynžvartský zámek byl na přelomu 18. a 19. století načas dokonce jediným sídlem tohoto významného rodu.

Když průvodkyně vyslovila celé jméno nejvýznamnějšího majitele zámku Kynžvart, Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg, myslela jsem si, že už bude hodinová prohlídka končit. Jak se to asi dlouho učila? Žil v letech 1773 – 1859. Od roku 1809 byl ministrem zahraničí a v letech 1821-1848 kancléřem „habsburského domu, dvora a státu“.

Kancléř Metternich bydlel převážně ve Vídni. Starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval kancléřovým nárokům na reprezentaci, a tak byl v letech 1820-1839 přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu. Sloužil hlavně jako letní sídlo Metternichů. Kancléř Metternich měl 3 ženy a 13 dětí. S první manželkou měl 7 dětí, se druhou, která byla o mnoho let mladší, 1 dítě a se třetí ženou měl 5 dětí. Všechny manželky jsou na zámku vyobrazeny. Průvodkyně říkala, že se špitá, že měl i nějaké nemanželské děti.

Kancléř Metternich dostával od zahraničních návštěv, které ho z titulu jeho úřadu navštěvovaly, mnoho darů. Dary tvoří velkou část inventáře zámku. Zde jsou například dary z Ruska.

Dary z Ruska
Dar z Ruska
Stůl s kamennou vykládanou deskou – dar
Salonek

Kancléř Metternich měl na zámku Kynžvart svoji pracovnu, kde přes léto úřadoval.

Stůl v pracovně
Pracovna
Pracovna

Knihovna Metternichů obsahuje na 6 tisíc knih. V seznamu knih je uvedeno i umístění knihy a díky tomu je každá kniha lehce dohledatelná. Včele knihovny vpravo dole, kde jsou bílé knihy, je tajný vchod do knihovny. Podlaha v knihovně je jedinou původní. Ostatní podlahy byly napadeny dřevomorkou.

Knihovna
Knihovna
Kachlová kamna v dámském salonku
Dámský salonek-vlevo na stěně 2. Metternichova žena
Křišťálový lustr
Kulečníkový sál
Krb v kulečníkovém sále
Dobový vysavač

Metternich pořádal při pracovních návštěvách hostiny. Někdy se díky těmto radovánkám hodně protáhly.

Reprezentační sál na pořádání hostin
Květinová výzdoba v reprezentačním sále

Květin je v reprezentačním sále mnoho. Jsou nádherné, nelze je rozeznat od živých. Jedna návštěvnice nechtěla uvěřit, že jsou všechny umělé.

Jídelna
Kuřácký salonek
Hudební salonek
Posezení v hudebním salonku
Přípravna jídla
Kaple

Zrychlenou prohlídkou kaple jsme ukončili i prohlídku prvního okruhu zámku. Za pár minut tam mělo dojít k uzavření sňatku.

S prohlídkou zámku jsem byla opravdu spokojená. Zámecké komnaty stojí za to vidět. Potomci kancléře Metternicha v něm zanechali spoustu krásného nábytku, porcelánu, obrazů,… Vše je ve výborném stavu. V každé komnatě je spousta krásných věcí, které nevypadají ani dnes opotřebovaně.

Až zase někdy pojedu kolem, určitě si projdu 2. okruh.

Na radu hlídače jsme zašli do zámecké kavárny.

Zámecká kavárna

Zámecká kavárna se nachází z druhé strany zámku. Nafotila jsem ji před otevírací dobou. V poledne, kdy jsem tam zašli, skoro nebylo kam se posadit.

Jsou zde k dostání zákusky, zmrzlinové poháry, nejrůznější kávy, likéry, vína,…

Nabídka pohárů za výborné ceny

My si dali Indiánské léto a Aperol Spritz za 70,- Kč. Zde o 30,- Kč levnější než v Mariánských Lázních.

Poháry Indiánské léto a Aperoly

Pak jsme se trochu prošli po druhém největším zámeckém parku u nás. Na části je golfové hřiště.

Golfové hřiště v parku
Rybník v zámeckém parku
Stoletá lípa

Za lípou se nachází starý sklep, který je otevřený a žijí v něm netopýři.

Procházka parkem byla velmi příjemná, stromy poskytovaly stín, který byl v tak parném dni k nezaplacení.

Byl čas oběda. Přemístili jsme se do vesnice Valy do restaurace Březí vlk. Při cyklovýletu nás zaujal jídelní lístek, a to hlavně z hlediska cen. Jeli jsme jídlo prověřit.

Byla jsem překvapená, jídelní lístek byl od včerejška pozměněn, ceny zůstávaly.

Jídelní lístek z předcházejícího dne
Jídelní lístek další den

Objednala jsem si hovězí vývar s krupicí a vejcem. Krušnohorec navíc lívanečky.

Hovězí vývar s krupicí a vejcem.

Polévka byla mastnější, zdálo se mi, že je to spíš vepřový vývar, ale hádejte se o to, když dobrá porce stojí 25,- Kč? Byla hustá, byla v ní zelenina, vejce, krupice i sem tam v ní plavalo kousek hovězího masa. Zkrátka měla všechno, co taková polévka má mít. Masox ani žádnou náhražku jsem v ní necítila. Poctivá domácí strava. Takže někde to přece jenom jde.

Od Krušnohorce jsem očekávala, že si objedná Znojemskou, abychom mohli porovnávat pořádné jídlo a on si místo toho objedná lívanečky. Co byste tomu řekli?

Lívance s borůvkami a šlehačkou

Krušnohorec lívanečky chválil. Od vedlejšího stolu jsem zaslechla rozhovor 2 mužů. Jeden z nich říkal, že už tady byl na jídle včera a že mu také chutnalo.

Servírku jsem sice neviděla za celé dva dny se pousmát, ale jídlo bylo chutné a rychle přinesené. Takže, tuto restauraci vřele doporučuji. Tam je svět více v pořádku než v Globuse.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*