Je říjen, venku v noci mrzne, tak jsem si myslela, že je po ostružinách. Chystala jsem se vystříhat loňské šlahouny a nové, které budou příští rok rodit, pěkně zamotat do podpěr, aby se nelámaly, nikde nepřekážely a byly připraveny na příští rok.
Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že jim mráz vůbec neublížil a že ostružiny stále dozrávají. Likvidaci letošních šlahounů jsem odložila a dala se do česání. Sklidila jsem jich ještě 3,2 kg.
Hned jsem měla jasno. Přestože marmelády u nás moc nefrčí, udělám je a nejspíš rozdám. Ostružinová je jedna z nejlepších.
Začala jsem lisovat šťávu. Vhodnější je šnekový lis, šťáva je z něj hustší. A když necháte šťávu do druhého dne v lednici, ještě zhoustne a nemusí se tak dlouho vařit.
Většina lidí ostružiny rozvaří a pak je pasíruje, aby marmeládu zbavila zrníček, kterých je v ostružinách hodně. Já na to pasírování nemám trpělivost. Odšťavnění ovoce mi přijde pohodlnější.
Z ostružin jsem vylisovala 2000 ml šťávy.
Suroviny na 1 l šťávy:
- 1000 ml ostružinové šťávy
- 600-700 g cukru
- případně pektin
Vylisovanou šťávu jsem přivedla k varu a za občasného míchání ji vařila asi 10 minut. Pokud se vám na povrchu bude tvořit pěna, je zapotřebí ji lžící stahovat. Jinak vám bude dělat ve sklenicích bublinky a nevypadá to dobře.
Pak jsem přidala cukr, nechala ho rozpustit a vařila dalších asi 20 minut. Množství cukru také přizpůsobte sladkosti ovoce. Zahradní ostružiny bývají kyselejší než lesní.
Když byste chtěli vaření marmelády urychlit, vmíchejte do cukru pektin a směs nasypte do šťávy. Uveďte šťávu s cukrem k varu a podle výrobce ji stačí povařit už jen 3-5 minut.
Občas si dělávám řidší marmelády, které si dávám do bílého jogurtu. Dobře se v něm rozmíchávají. Takové marmelády se hodí třeba i do pudingu. Z palačinek nebo z lívanců by ovšem stekly.
Když jsem uznala, že je marmeláda dostatečně hustá, začala jsem ji plnit do vyvařených sklenic. Hrdlo sklenice se musí pořádně očistit a vysušit, aby se víčka vtáhla. Naplněné sklenice otáčím asi na 5 minut dnem vzhůru a pak je vracím. Lépe se tak víčka upevní. Když je necháte otočené až do vychladnutí, může se stát, že se marmeláda přemístí do hrdla a dno zůstane prázdné. Zvlášť, je-li marmeláda hustší.
Letos jsem se do toho zavařování opravdu dala. Měla jsem co dělat, poshánět doma nějaké zavařovací sklenice. Na marmeládu mám radši menší sklenice, ale když nejsou, tak vezmu za vděk i větší.
Přidejte odpověď