Kohout na víně

Ani nevím, jak mě to napadlo, ale před časem jsem si uvědomila, že jsem vlastně nikdy nejedla tradiční francouzskou delikatesu, kohouta na víně. Nejenže nejedla, ale ani ho nikde neviděla v obchodě. Chvíli jsme brouzdala po netu a hledala poblíž nás nějakou farmu, kde by kohouty prodávali. Nebyla jsem však úspěšná. Už jsem si myslela, že si budu muset nechat zajít na kohouta chuť, když jsem v obchodě náhodou narazila na mraženého. Není to sice ono, ale byla jsem vděčná i za něj.

Měl 2,6 kg, takže pro dva jedlíky pořádná porce. Kdyby byl čerstvý, tak ho rozpůlím a půlku zmrazím, ale takhle jsem ho musela zpracovat celého.

Na kohouty nemám zrovna dobré vzpomínky. Jeden mě u tety na prázdninách pěkně pokloval. Jak jsem se objevila na dvoře, šel po mně. Zkoušel to i na bratrance a to neměl dělat. Trefil ho do hlavy kamenem a bylo po kohoutovi. Ani nevím, jak skončil, jestli ne zrovna na víně.

Další kohout, a to tentokrát francouzský, mi ztrpčoval dovolenou. Každý den kolem páté ranní hodiny mě budil kokrháním. U něj je větší pravděpodobnost, že časem skončil právě na nějakém dobrém francouzském víně.

Kohouta jsem měla, ale nevěděla jsem, jak na něj. Ve staré kuchařce jsem našla jenom kohoutí hřebínky, které neměly s drůbeží nic společného. Otevřela jsem tedy kuchařku od Magdaleny Dobromily Rettigové, kterou mi před nedávnem zakoupil Krušnohorec. Předpokládala jsem, že kohouty, i když ne třeba zrovna na víně, dříve pekli běžně. Tak to jsem si dala. Magdalena se s kuchtičkami moc nemazlila. Kohouta, tak zvaného kapouna, mám na rožni upéct obvyklým způsobem. Žejdlíky a podobné míry mi také nic neříkaly. Hned jsem věděla, že tudy cesta nevede, že si budu muset pomoci jinak.

Přes noc jsem rozmrazila kohouta a dala se do porcování. Nebylo to zrovna jednoduché. Pracně jsem oddělila křídla a stehna a na zbytek by se hodil sekáček, který nemám, takže jsem s vděčností přijala mužskou pomoc. Kohouta jsme naporcovali na osm kousků. Stehna jsme přeřízli na horní a dolní a trup jsme rozčtvrtili. Křídla jsem nepekla, použila jsem je ještě s kouskem masa na polévku. Mimochodem, byla výborná, lepší než ze slepice.

Naporcovaný kohout

Základní suroviny:

Základní suroviny
  • 1 kohout
  • 1-2 mrkve (150-200 g)
  • 1 petržel (150 g)
  • kousek celeru (100 g)
  • 1 cibule
  • 100 g špeku
  • 50 g másla
  • 3 bobkové listy
  • 6 kuliček nového koření
  • 1 lžička tymiánu
  • 1 lžička drceného rozmarýnu
  • sůl
  • hladká mouka na obalení
  • 750 ml kvalitního červeného vína (nejlépe francouzského, já použila moravské)
  • 2 větší stroužky česneku

Jakmile byl kohout naporcovaný, pustila jsem se do přípravy ostatních surovin. Očistila jsem a nakrájela zeleninu.

Nakrájená zelenina

Naporcované maso jsem omyla, osušila a obalila v hladké mouce.

Obalování masa v hladké mouce

Slaninu jsem nakrájela na kostičky a nechala rozpustit.

Škvaření slaniny

Rozškvařenou slaninu jsem vyndala a na omastku postupně osmažila jednotlivé kousky obaleného kohouta.

Smažení kousků kohouta

Jakmile byl kohout osmažený, přišla na řadu zelenina.

Smažení zeleniny
Osmažený kohout a zelenina

Do vyššího pekáčku přemístíme orestovanou zeleninu, na ni naskládáme kousky kohouta a zalijeme červeným vínem a výpekem. Osolíme, posypeme bylinkami, osmaženou slaninou, přidáme bobkové listy, nové koření, nakrájený česnek a poklademe kousky másla.

Maso připravené k pečení

Pekáč jsem přikryla alobalem a pekla v horkovzdušné troubě 2,5 hodiny na 180 °C. Pak jsem sundala alobal a maso opékala ještě asi 1/4 hodiny.

Upečený kohout

Maso z kohouta je výborné. Po těch skoro třech hodinách pečení bylo měkoučké a nejspíš díky vínu, slanině a máslu zůstalo šťavnaté. S masem z kuřete se nedá srovnávat. Je daleko lepší.

Víno se vypeklo a příjemně ochutilo jak maso, tak zeleninu.

Kohout na víně s rýží

Já jsem ke kohoutovi uvařila kari rýži. Stejně dobře se k němu hodí brambory, bramborová kaše a nebo šťouchané brambory.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*