Maliny a borůvky ve vlastní šťávě

Bobulovin se urodilo letos hodně. Ať už rybízu, kanadských borůvek a nebo kanadských malin.

Před pár lety jsem si řekla, že by bylo dobré dát k plotu maliny. Kolegyně mi odkopla pár českých malin ze své zahrádky, ale nějak se nezadařilo. Maliny mi uhynuly. Zašla jsem tedy napřesrok do zahradnictví a koupila jiné. Vůbec jsem netušila, že nemám české maliny, ale kanadské. Jsou snad lepší než české. Rostou v hroznech na konci větvičky, jsou velmi sladké a dobře se češou. Zralá malina je temně červená a lehce se odlupuje. Zbyde tam po ní oranžový terčík, jak je možno vidět na obrázku.

Po několika letech se objevil i výhon českých malin od kolegyně, ale kanadské maliny ty české převálcovaly.

Letos snad poprvé, co jsme měli přebytky malin i borůvek. Jindy je stačíme, tak jak postupně zrají, zkonzumovat. Tak co s nimi? Řekla jsem si, že je zavařím. Do cukrového nálevu se mi moc nechtělo jít. Domnívala jsem se, že bobuloviny budou vymáchané a bez chuti.

Rozhodla jsem se pro zavařování ve vlastní šťávě. Před mnoha lety jsem tak zavařila borůvky a nepamatovala jsem si, že by bylo něco špatně. Ale asi bylo.

Omyté ovoce jsem nasypala do sklenic, pěkně sklepala, aby se tam toho vešlo co nejvíce, zasypala lžící cukru a sklenice uzavřela. Na zkoušku jsem udělala od každého pár skleniček.

Sterilovala jsem je na 85 °C 20 minut. Poté jsem sklenice vytáhla a jaké bylo moje zklamání.

Zavařeniny nevypadají vůbec dobře. Maliny zmenšily svůj objem na polovinu, borůvky dopadly o trochu lépe. Tak teď budu uchovávat sklenice s trochou ovoce.

Začala jsem hledat na internetu, jak dopadly se zavařováním ostatní hospodyňky. Receptů na zavařování malin a borůvek je tam hodně, obrázků prosypaného ovoce cukrem také, ale s tím výsledkem se většinou nikdo nechlubí.

Po této zkušenosti jsem se rozhodla, že bobuloviny nebudu zavařovat, že půjdou po staru do mrazáku a nebo z nich udělám marmeládu. Kdyby se tak dal ten mrazák nafouknout.