V obchodě jsem narazila na levná jablka, kterým říkali jablka na pečení. Vypadala skvěle, člověk by se do nich hned zakousnul. Jednu bedýnku s 3 kg jablek jsem zakoupila s tím, že si je zavařím podle návodu mé maminky. Když je někdy chuť třeba na štrúdl a jablka jsou drahá, jako když je najdeš.
Doma jsem zjistila, že to s tou kvalitou jablek není až tak slavné. Hned první dvě byla pod slupkou hnědá. U natlučených jablek bych to čekala, ale tady slupka vypadala zdravě.
U brambor to znám. Vypadají pěkně a pod slupkou nestojí za nic. Odkrajuji, odkrajuji a z pěkného bramboru je oříšek. Krušnohorec by měl tedy kostičku. Nepoužívá škrabku.
Tak už i jablka mají skrytou vadu, napadlo mě. Jestli jich půlku vyházím, tak to s tou jejich cenou nebude až tak žhavé. Na reklamaci už bylo pozdě. Hnědé kusy skončily na kompostu. Nakonec to nedopadlo až tak špatně. Pár jsem jich sice musela vykrájet, ale většina jich byla docela dobrá. Nějaká jsem přidala do koláče a 2 kg mi ještě zbyly na zavařování.
Jablka jsem oloupala, případně odkrojila zahnědlou dužinu, rozpůlila a zbavila jadřinců.
Pak přišlo na řadu strouhání nahrubo. Komu se nechce mýt robot, tak použije struhadlo.
Nastrouhaná jablka pěchujeme do vyvařených sklenic kousek pod okraj. Při zavařování pustí šťávu. Je třeba je v ruce trochu vymačkat. Vymačkanou šťávu nevylévám, ale vypiji. Je lahodná a chutná trochu jako jablečný mošt.
Zavařujeme 30 minut při 85 °C.
Zavařená jablka chutnají v pečivu stejně jako když přidáte čerstvá. Velkou výhodou je, že už se při pečení nemusíte zdržovat s loupáním a strouháním jablek. Také žádný nepořádek. Ten si odbydete najednou při zavařování.
Přidejte odpověď