Zatracený primář

Vzpomínky
Vzpomínky

Tak jak to s tou Pájou vlastně bylo.

Pája měla bolesti hlavy již od září. Nejdříve se domnívala, že je to migréna. Vždyť tu má hodně lidí. I některé její kolegyně z práce. Tak to tam s nimi probrala a stanovila si vlastní diagnózu – migréna. Mluvila i o auře, která migrénu provází. Když to přišlo, polykala prášky na migrénu, ležela se zataženými žaluziemi, zakrytýma očima a potřebovala absolutní klid. Intervaly bolesti hlavy se zkracovaly, bolesti byly nesnesitelné, přidalo se i zvracení.

V listopadu navštívila svého praktického lékaře, který ji napsal žádanku na neurologii. Tam jí udělali vyšetření EEG, které nic neodhalilo a objednali ji na 9. 1. 2020. Bolesti hlavy byly čím dál větší, šla znovu k praktickému lékaři. Tentokrát tam byla „šikovná“ paní doktorka, která ji poradila, aby si u ní koupila za 1000,- Kč cviky hormonální jógy, které ji mohou pomoci. Bolesti hlavy můžou způsobovat rozházené hormony. Pája hledala rady i na internetu. Tak nás napadly oči. Co když to způsobuje tlak na oční pozadí? Navštívila tedy oční lékařku. Oči byly v pořádku, přesto se paní doktorce něco nezdálo a napsala jí žádanku na vyšetření na neurologii.  Tam ji opět odbyli. Udělali opět EEG, primář se na ni ani nepodíval a po setře vzkázal, že tam nic není a ať přijde až v tom lednu. Později jsem se dozvěděla, že EEG monitoruje jenom povrch hlavy, že nádor uvnitř hlavy neodhalí. Tak nás napadlo ušní. Pořád měla pocit, že jí šplouchá v uších. Na ušní se už nedostala.

Byly Vánoce, Pája měla dovolenou a většinu dní proležela s bolestí hlavy v posteli. Její bratr Tomáš žije ve Švýcarsku a většinou jezdí na Vánoce domů. Letos se rozhodl prožít prosinec v Thajsku, tak byla Pája na Vánoce u mě. Starala jsem se o ni, jak jsem mohla, ale nebylo to nic platné. Bolesti hlavy se zhoršovaly.

27. 12. 2019 jsem sbalila Páju a jely jsme na pohotovost. Jenže byla chřipková epidemie, čekárna plná lidí a asi po hodině čekání Pája chtěla domů do postele. Tak jsme to vzdaly. Druhý den, když jsem ji ráno viděla, naložila jsem ji do auta a jely jsme na druhý pokus. Lidí tam nebylo méně, ale už jsme byly odhodlané tam vydržet. V ordinaci byl mladý lékař, který ji důkladně vyšetřil a napsal žádanku o laskavé vyšetření na neurologii. Ještě nám řekl: „Modlete se, aby tam nebyl primář.“ Vypadalo to, že by ji pan primář zase odmítl vyšetřit. Možná by jí zase udělal EEG, které by opět nic neodhalilo a poslal nás domů. Lékař ještě dodal: „To se rychle dozvím, jestli primář ordinuje.“ Shodly jsme se na tom, že by mu pan primář s největší pravděpodobností volal a vynadal mu, proč nás tam posílá. Má s ním patrně stejné zkušenosti jako Pája. Doktor byl šikovný a zodpovědný. Pája si ho ještě stihla najít na internetu a poděkovat mu. To už bohužel věděla, že ji tam neposlal zbytečně, že má v hlavě nádor.

Předchozí: Proč se tohle děje zrovna nám?

Následující: Stále vidím tu krásnou blonďatou hlavu

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*