Před časem jsem byla pozvaná k synovci na oslavu. Sestra tam přivezla nadívaný bůček. Úplně jsem na tuto dobrotu zapomněla. Sestra byla kdysi proslulá nejen nadívaným bůčkem, ale i bůčkovou roládou. Napadlo mě, že bych mohla zkusit nadít bůček i já.
Vydala jsem se na nákup. Jak se pořád snažím jíst méně tučná jídla, bůček jsem strašně dlouho nekupovala. Snad naposledy, když jsem vyráběla domácí vepřovou konzervu. Ta se bez bůčku neobejde. Překvapila mě jeho cena. Ani mě nenapadlo, že špička je o dost dražší než normální kousek bůčku. Je to samé žebro a chtějí za něj takové peníze. Nedá se nic dělat. Rozhodnutí naplnit bůček mě neopustilo. Ať to stojí, co to stojí, jdu do toho.
Trvalo to dost dlouho, než přišla prodavačka obsluhující u vedlejšího pultu. Pořád byl čas si to rozmyslet a odejít. Já tam ale stála jako přibitá a vyčkávala. Zatím jsem si vybrala jednu špičku. Přemýšlela jsem, jestli není malá. Když ji hodila prodavačka na váhu, zbledla jsem. Skoro 2,5 kg. I když Krušnohorec může jíst maso ke snídani, obědu a večeři, tak je toho pro dva moc. Než jsem se vzpamatovala, bylo maso zabalené a prodavačka mi ho podávala přes pult. Byla to opravdu tíha. Že by to byl nějaký obchodní trik a skla ve vitrínách by vybrané zboží zmenšovala?
Teprve doma jsem zjistila, že když budu kapsu plnit ze strany, ze které by se mělo, tedy z té přední na obrázku, bude plátek strašně široký. Asi přes celý talíř. Co s tím? Musím použít kratší stranu.
Nejprve jsem odřízla žebra a vybrala si stranu, kterou budu bůček plnit.
Maso na žebrech nebylo rovnoměrně vysoké. Po odkrojení žeber nevypadala jedna strana bůčku nejlépe. Trčely z ní kusy tenkého masa a zároveň byla občas děravá. Tenké maso by se připékalo a dírami by mi náplň při pečení vytékala. Začaly krejčovské práce. Tenké kusy masa jsem připíchla kuchyňskou jehlou k masu a zároveň tím zalátala kuchařským stehem díry. Kůži jsem na bůčku nechala, jenom jsem ji nařezala.
Tím, jak jsem změnila plnící stranu, maso vypadalo jako čepice. Jen přišít ještě bambuli.
Základní suroviny na náplň:
- 300 g Gothaje nebo špekáčků
- 80 g slaniny
- 1 cibule
- 1 vejce
- 150 g hlívy ústřičné
- 60 g nakládané kapie
- bylinky (provensálské bylinky, libeček, tymián)
- chilli, případně kajenský pepř
Základní surovinou pro náplň je salám. Pak k němu můžete přidat vše, co dům dal. Mně zbyla hlíva ústřičná, tak jsem ji tam dala. Pro barvu jsem přidala sterilované kapie a pro chuť bylinky.
Další suroviny:
- česnek a hořčici jsem použila na vymazání kapsy bůčku
- sůl a kmín na posypání bůčku
Zatímco já jsem zápasila s bůčkem, zašívala ho, dělala do něj kapsu, Krušnohorec přiložil tentokráte ruku k dílu, sestavil mlýnek a namlel Gothaj.
Kapsa v bůčku vymazaná hořčicí a česnekem
Kapsu v bůčku jsem vymazala pikantní hořčicí a prolisovaným česnekem.
Pak jsem nakrájela na malé kostičky slaninu a rozpustila ji na plotně.
Na slanině jsem osmažila na kostičky nakrájenou cibulku a pak ještě asi na 5 minut přidala hlívu ústřičnou.
Prochladlou směs jsem přidala k mletému salámu. Pak následovaly zbylé suroviny, jako je vejce, bylinky a pokrájená sterilovaná paprika Vše jsem dobře promíchala a napěchovala do kapsy. S plněním je nutno si dát práci. Nesmí tam být vzduchové bubliny, jinak by se nádivka při krájení rozpadávala.
Aby nádivka nevytékala, zašila jsem ji párátky. Jehly došly při opravě boku.
Pekáček s poklicí, ve kterém peču obvykle maso, se ukázal být malý. Nedalo se nic dělat. Vzala jsem velký a nahradila poklici alobalem. Trochu jsem maso před tím podlila vodou, osolila, okmínovala a pak ho šoupla do trouby.
Odříznutá žebra jsem pekla v dalším pekáči na nižší úrovni trouby. Trochu jsem je opekla a udělám z nich později polévku.
Maso jsem pekla nejprve 30 minut na 200 °C, pak jsem teplotu trouby snížila na 160 °C a pekla ho další 2 hodiny. Z toho poslední půlhodinu již bez alobalu. S odkrytým masem už bylo trochu práce. Musela jsem ho podlévat, zároveň jsem ho obracela a přelévala výpekem. Po těchto 2,5 hodinách pečení jsem teplotu zvýšila opět na 200 °C a pekla ho dalších asi 15 minut, aby získalo pěknou barvu.
Práce jak na kostele, ale podařilo se. Bůčková čepice mizí před očima.
Dá se jíst jak za tepla, například s brambory a nebo bramborovou kaší, tak za studena s pečivem.
super za 1*