Rebarborová marmeláda na koláč

Kynutý rebarborový koláč je v mém okolí oblíbený. Chutná Krušnohorcovi, mému švagrovi i kolegyním z práce.

Rebarboru si pěstuji svoji. Je to sezónní zelenina, tak jsem přemýšlela, jak uchovat přebytky na zimu. Většinou ji natrhám na koláč víc než spotřebuji. Co se zbytkem? Je škoda ji vyhazovat. Zrovna letos jsem si všimla, jak šla cena rebarbory zase nahoru. Napadlo mě ji trochu podusit, zakonzervovat cukrem, kyselinou citrónovou a pak ji ve sklenicích uchovat na zimu na koláče.

Z předešlých let mám už odzkoušené, že takto zpracovaná rebarbora neztrácí na chuti, nekazí se a koláč je z ní výborný.

Ta jak na to?

Suroviny:

• 600 g oloupané rebarbory
• 300 – 400 g cukru krystal
• 1 lžička kyseliny citronové
• 2 – 3 lžičky pektinu

Rebarboru oloupeme a nakrájíme na kostičky.

Rebarboru rozvaříme na rendlíku s nepřilnavým povrchem. Když ji přikryjeme poklicí, pustí vlastní šťávu a ani ji není nutné podlévat.

Já dávám na koláč pod rebarboru tvaroh. Rebarbora obsahuje kyselinu šťavelovou, kterou každý nemusí snášet. Tvaroh koláč zjemní a účinky kyseliny šťavelové zneutralizuje. Díky sladkému tvarohu a žmolence dávám do rebarborové marmelády jenom 300 g cukru. Koláč je i tak dostatečně sladký.

Smícháme 300 – 400 g cukru se 2 lžičkami pektinu a 1 lžičkou kyseliny citrónové.

Směs nasypeme na rebarboru a za stálého míchání ji necháme rozpustit.

Když se Vám bude zdát, že je marmeláda řídká, stačí ji vařit bez poklice a šťávu odpařit, nebo přidat další lžičku pektinu.

Vařící marmeládu plníme do vyvařených sklenic. U mě se tentokrát jednalo o jednu sklenici, protože jsem ji dělala ze zbytku, který jsem nespotřebovala na koláč.

Sklenice s vařící marmeládou necháváme chladnout dnem vzhůru, aby se víčko zatáhlo.