Letošní dovolenou (2021) jme měli rozdělenou na dvě části. Jeden týden jsme (jako už téměř tradičně) strávili ve Švýcarsku, kde žije Danči syn. Druhý týden byla původně v plánu chata, nakonec jsem ale objednal lázeňský pobyt v Mariánských Lázních. Už jsme tam byli na wellness pobytech, ale celý týden ještě ne. Bydleli jsme v Orea Spa Hotelu Cristal.
Pokoj jsme měli prostorný s klimatizací, malou ledničkou, velkou LED televizí, trezorem, balkonem s výhledem na hlavní třídu, rozměrnou skříní v předsíňce a oddělenou koupelnou a záchodem (to se v hotelech často nevidí).
Lázeňské procedury byly dobré, strava (polopenze) výtečná a personál vstřícný. Na WiFi jsme si sice v recepci vyzvedli heslo, ale hotelová síť byla nepoužitelná – signál slabý a vypadával, pokud se podařilo připojení, bylo zoufale pomalé a tak jsme jeli na vlastní data. Hotel měl předražené podzemní parkoviště s uzoučkými místy, vždy na třech místech stála dvě auta. Bohužel nám naplánovali lázeňské procedury většinou střídavě (jeden dopoledne, druhý odpoledne), tak to na delší výlety moc nebylo.
Prošli jsme si Mariánské Lázně, kde jsme si po dlouhé době připadali jako v Čechách. Cizinců bylo poskrovnu a tak cizí jazyky nebylo téměř slyšet, připomínaly je jen ruské a německé nápisy na některých obchodech. V Mariánských Lázních jsme si prošli městský park, navštívili ruský kostel a park miniatur Boheminium.
Ve středu večer (ve 22:00) jsme se byli podívat na Zpívající fontánu. Na Křižíkovu fontánu v Praze to nemá, ale podívaná to byla i tak zajímavá. Zpívající fontána v Mariánských Lázních hraje denně od 7:00 do 19:00 každou lichou hodinu, ve 21:00 a 22:00 hodin včetně projekce s barevným osvětlením. Střídají osm různých melodií, ve středu ve 22:00 nám zahráli dvě písničky Karla Gotta (Být stále mlád a Srce nehasnou).
Kromě místních atrakcí jsme ale přece jen stihli několik alespoň půldenních výletů a jeden delší na vypůjčených elektrokolech. Na kolech jsme ujeli necelých 40 kilometrů z Mariánských Lázní do obce Prameny, přes Kladskou do Lázní Kynžvart a přes Valy zpět do Mariánských Lázní (viz reportáž). Viděli a ochutnali jsme například prameny u obce Prameny.
Jedno odpoledne jsem vyjeli autem do Kladské a prošli si naučnou stezku Kladskými rašeliništi ve Slavkovském lese (viz reportáž). Zašli jsme se také podívat na hrobku prince Sigismunda Schönburg-Waldenburga, vášnivého lovce a syna zakladatele Kladské.
V sobotu jsme stihli ještě navštívit zámek Kynžvart, kolem kterého už jsme se projeli v rámci cyklovýletu. Prošli jsme první návštěvní okruh, prošli parkem a poseděli v zahrádce zámecké kavárny, více opět viz reportáž.
No a v neděli jsme se vraceli domů, po cestě už jsme nikde nestavěli, vzali jsme to přes Cheb. Bylo to sice dál, ale po lepších silnicích.
Přidejte odpověď