Do kaváren na kafíčko a dortík moc nechodím, tak mi nějak uniklo, že existuje dýňové latté. Pro někoho známá věc, pro mě novinka. Nicméně, když jsem šla kolem kavárny a všimla si tabule s nabídkou této sezónní kávy, zvědavost mi nedala a vešla jsem dovnitř.
Dýní ze zahrady mám stále v lednici plný šuplík, ale přidat ji do kávy mě opravdu nenapadlo. Jednou za sezónu udělám dýňové lívanečky, bábovku, polévku a zbytek nastrouhané dýně zmrazím. Je to zelenina, kterou si na podzim s chutí dám, ale s mírou.
Dýňové latté bylo výborné. Hustá pěna, která se ani nedala v kávě rozmíchat a příjemná příchuť dýně dělala kávu zajímavou. Takové latté doma neudělám. Chce to profesionální kávovar. Škoda jen, že se tato kavárna nachází asi 3 hodiny cesty od mého bydliště. Jinak bych si tuto výbornou kávu dopřávala častěji.
Začala jsem googlit, jak se taková káva vaří a zjistila jsem, že se jedná o latté s dýňovým sirupem. Tak teď ještě zjistit, jak se takový sirup vyrábí. Recepty mě moc neuspokojily, všude jsem narážela na poměry vody a cukru k půlce dýně Hokkaido. Já mám ty dýně v nejrůznějších velikostech. Tak z které použít polovinu? Pak jsem také objevila hrníčkové recepty, ale tam jsem zase nevěděla, kolik dýně rozvařit na jeden hrnek pyré. Výroby sirupu jsem se nechtěla vzdát. Rozhodla jsem se odzkoušet vlastní poměry.
Dýňový sirup si žádá dýňové koření. Tím jsem tedy začala. Připravila jsem si všechny suroviny a pomlela je v ručním mlýnku. Tedy, kromě skořice, zázvoru a muškátového oříšku, ty jsem už měla z obchodu pomleté. Všechny suroviny jsem důkladně promíchala.
Dýňové koření
- 1 × lžička mleté nové koření
- 1 × lžička mletý hřebíček
- 1,5 × lžíce mletá skořice
- 1 × lžička mletý zázvor
- 1 × lžička mletý muškátový oříšek
- 1 růžička mletého badyánu
Koření jsem umlela zbytečně moc. Dost mi ho zbylo. Na druhou stranu je ten sirup tak výborný, že udělám určitě ještě jednu dávku a zbylé koření se tedy bude hodit.
Základem dýňového sirupu je dýňové pyré. V receptech, na které jsem na netu narazila, dýni pekli. Já mám dobré zkušenosti s výrobou pyré z dušené dýně. Tak jsem u toho zůstala.
Základní suroviny:
- 1000 g oloupané a semen zbavené dýně
- 600 g třtinového cukru
- 1 lžička vanilkové esence
- 1 pomeranč
- 1 citrón
- 2 lžičky dýňového koření
- 1,25 l vody
Nejprve jsem si vyrobila pyré. Dýně jsem oloupala, rozpůlila a zbavila je jader.
Očištěnou dýni jsem nakrájela na kostky, podlila asi 4 lžícemi vody a dala pod pokličku dusit. Pakliže by se dýně chytala na dno nádoby, je třeba ještě přidat vodu. Za občasného míchání jsem ji dusila asi 25 minut.
Na pyré musí být dýně úplně měkká, aby v něm nebyly hrudky. Pak přišlo na řadu mixování. Použila jsem ruční mixér. Z 1 kg dýně jsem udělala 750 ml pyré. Tak teď už bych mohla jít do hrníčkového receptu.
Pomeranč a citrón jsem kartáčkem důkladně omyla, nakrájela na plátky a zbavila jadérek.
Dýňové pyré jsem dala do hrnce, zalila vodou, přidala všechny zbylé ingredience a přivedla k varu.
Sirup jsem pomalu vařila asi 20 minut, aby mi pomeranč a citrón pustily šťávu. Trochu jsem jim během vaření pomohla vařečkou.
Pak jsem sirup scedila, plátky ovoce oloupala a ještě je propasírovala přes hustý cedník. Propasírovanou dužinu jsem přidala do sirupu.
Teď je na každém jednom, jestli hotový sirup znovu přivede k varu a vařící ho neleje do sklenic, ty otočí dnem vzhůru a bude doufat, že se víčka chytí a nebo jestli ho pro jistotu zavaří.
Nezavařený sirup je lepší uchovávat v lednici. Já tam na něj nemám místo, tak jsem ho nalila do zavařovacích sklenic a zavařila. V lednici jsem si nechala pouze úzkou flašku k okamžité spotřebě. Až dojde, přeliji si do ní sirup ze zbylých sklenic. Na zavařování jsou šikovné, ale nalévat se z nich moc nedá.
Sirup je díky koření a třtinovému cukru tmavý. Můžete si ho udělat i z normálního bílého rafinovaného, ale je to škoda. I mlsání může být o trošičku zdravější.
Kromě latté je výborný i do čaje, pohárů, případně jím polít lívanečky. Lze jím nahradit například javorový sirup.
Když jsem měla sirup, zkusila jsem tedy domácí dýňové latté. Jako z kavárny se mi ho nepodařilo uvařit, ale i tak mi chutnalo.
Přidejte odpověď