Maluji
Navzdory přírodě a pro přízeň duhy maluji na nebe barevné pruhy. Pestré jak život, jasné jak jitro. Prosvítí den, rozjasní tvé nitro. Kol plují beránky bílé … [celý příspěvek]
Navzdory přírodě a pro přízeň duhy maluji na nebe barevné pruhy. Pestré jak život, jasné jak jitro. Prosvítí den, rozjasní tvé nitro. Kol plují beránky bílé … [celý příspěvek]
Těžké je žít a nechat žít, když máš chuť někoho přizabít. Ten pocit se nedostavuje zřídka. Občas když vidím ta přidrzlá kvítka, otvírá se mi kudla … [celý příspěvek]
Utopence miluji. Snažím se stravovat zdravě, ale jednou za čas mě to popadne a nedá se s tím nic dělat. Musím si udělat něco „nezdravého“, ale úžasného. … [celý příspěvek]
Noc na 31. 12. 2020 nestála za nic. Nemohla jsem spát, stále jsem myslela na Páju. Jak jí asi je? Dali jí pořádné prášky na spaní, aby … [celý příspěvek]
Měj jsi mamon, chtěl jsi víc. Ztrácíš přehled, nemáš nic. Měl jsi každou, kterous‘ chtěl, které se ti zachtělo, na kterou jsi pomyslel. Vždy máš … [celý příspěvek]
Jako vojsko po bitvě,jak mrtvola po pitvěpřipadá si večer.Miluje své děti,má jich jako smetí,padá na ni únava.Uklízí dům, pere, vaří,žehlí, a pak hospodařípro početnou rodinu.Manžel chodí zvečera,pak zapírá … [celý příspěvek]
Kluku, jak tě napadloolizovat struhadlo?Teď je kuchyň plná krve,říkala jsem ti už prve(když jsi cucal žiletkua řval na malou Anetku):„K obědu jsou knedlíky,tak nežužlej ty špendlíky.“ … [celý příspěvek]
Nejsou činy, jsou jen slova,dnes to vidím zas a znova.Skutek utek‘, sliby plynou,zbývá jen snít pod peřinou.Shrnu-li to v jedné větě,snila jsem o lepším světě.Povídám své staré tetě:„Lidé … [celý příspěvek]
Kdysi dávno, ještě za dob socialismu, jsem byl zaměstnán jako technik střediskového počítače. To byl takový ten sálový stroj, který se skládal z velkého množství skříní … [celý příspěvek]
Jednou i na nás poroste tráva,matičko Země, a tak buď zdráva.Jednou i my budeme pod drnem,do toho se téměř nikdo příliš nehrnem´.Jednou budem´ čuchat kytky zespodu.Kdo by chtěl … [celý příspěvek]
Všude okolo mě je tma,vidím jen černou temnotu.Ty jsi mé světlo na konci tunelu,jenže jede vlak… Autorka básně: Pavlína Ch.
Nechtěla jsem si s tebou cokoli začít,to z toho důvodu, že si byl mladší.Sice ne o moc, sice jen o málo,bylo to tak, ač se to nezdálo.Modré oči, plavé … [celý příspěvek]
S roubíkem přes oči, s roubíkem v ústech, spoutaná krčí se v rohu, tmavém koutu lidské duše. Však můžem být vděční, že tam dodnes vůbec přežila. Čekali jste … [celý příspěvek]
Hlava k zemi sklopená.Pod silnými brýlemi,očka strachem přivřená.V roztrhané kapse,ručka v pěsti sevřená.Na cestu nevidípro hořké slzičky.Umí být krutéi dětské pěstičky,Jenom se mu smáli,snad ho málo znali,snad … [celý příspěvek]
Tóny flétny znějí krajem,tichým hlasem harfa hraje.Skřipky pějí líbezně,smyčec klouže bezmezně.Po strunách se vozí dlouze,vysmívá se jeho touze.Co mu hudba našeptává?Odpověď již očekává,neslyší ji ale … [celý příspěvek]
Jsi vůně dáleka blízkost okamžiku.Jsi malé sladké nic,co zmizí v tichu.Máš tisíce jmena žádnou podobu.Máš zvláštní názorya nevěříš v náhodu. Autorka básně: Pavlína Ch.
Venku krásný jasný den, máš chuť si pohrát se sluncem. Máš chuť se radovat a nepřestat se smát. V tom uslyšíš z dáli ty hlasité zvuky sanity… Autorka … [celý příspěvek]
Denní světlo už sbalilo své kufry a odchází kamsi za město. V ulicích, tedy i v té naší, bylo zažehnuto první pouliční osvětlení již před hodnou chvílí. Jeho zář … [celý příspěvek]
Copyright © 2024 | WordPress šablona od MH Themes